• Home
  • Kontakt
  • Ze života
    • Jak jsem...
    • Těhotenství a mateřství
    • Úvahy ze života
  • Cestování
    • Cestovatelské tipy
    • Česká republika
    • Francie
    • Irsko
    • Itálie
    • Mauricius
    • Nizozemí
    • Portugalsko
    • Španělsko
    • Velká Británie
  • Životní styl
    • Jezevčíci
    • Motivace
    • Přečteno
    • Recepty
    • Rozhovory
    • Vánoční články
    • Wishlisty
  • Móda
  • Život v Anglii
  • Krása
    • Kosmetika a já
    • Kosmetické rady
    • Kosmetické recenze
Facebook Instagram Youtube

life with carol

Používá technologii služby Blogger.
Ahoj!

Bohužel tak nějak zjišťuju, že jsem poslední dobou hrozně zlenivěla. Na volné dny si totiž vždycky naplánuju to, co bych chtěla za celý den stihnout, a nakonec to stejně dopadne tak, že strávím celý den v posteli, dívám se na filmy, maximálně jdu nakoupit (v ochodě si samozřejmě koupím brambůrky, které jsem si už tolikrát zakazovala), na závěr dne něco uvařím a je to. Co ale nastane pak? Pak si samozřejmě začnu vyčítat, proč jsem vlastně neudělala to, co jsem chtěla udělat? Proč jsem to zase odložila? A aby toho nebylo málo, začnu si také vyčítat to, proč jsem už konečně nezačala s nějakým sportem, se zdravější stravou, s dřívějším vstáváním... Proč ten volný čas nevyužiju prostě na něco užitečnějšího, například na natočení nového videa či napsání nového článku, když bych se ráda v blogování posunula o kus dál? Proč se nesnažím hledat jinou práci, abych se nemusela domů vracet každý den pozdě v noci? Myslím, že je nejvyšší čas s tím vším něco udělat!

Regrettably, I found out that I have become lazy recently. I always make a plan for my days off, all the things I would like to do in a day. Finally, I spend all the time in my bed watching movies, maximally I go to the shop to buy some food (of course that I buy a packet of crisps, which I banned to myself), I sometimes cook a dinner and that´s it. But then? Then I start to reproach why didn´t I do what I wanted? Why did I postpone it again? On top of that, I also start to reproach why didn´t I start to do some sport, to eat healthily, to wake up early... Why don´t I use all the free time for more useful things, for example making of a new video or writing an article? I want to get better! Why don´t I try to find a new job if I don´t want to come home late at night? I guess, it´s time to start to do something!

Dnešní článek ale bohužel nebude o tom, jak všechny tyhle problémy překonat. Dnes jsem si pro Vás připravila článek o tom, co nosím ve svém baťůžku, nikoli v kabelce. V baťůžku, který se před pár týdny stal mým nejoblíbenějším a zároveň nejpohodlnějším doplňkem, a který jsem si pořídila v Primarku (můj nejnovější haul z Primarku najdete TADY). Mezi ty nejzákladnější věci, bez kterých nikdy nevycházím z domu patří mobil, peněženka, klíče a papírové kapesníčky. Těch věcí, které s sebou ale nosím, je samozřejmě mnohem víc.

Today´s article will not tell how to ask and solve all these questions. I prepared an article which is called What´s in my backpack (not in bag). In a backpack, which became my most favourite and most comfortable accessory and which I bought in Primark (you can find my newest Primark haul HERE). I never go out without my mobile phone, my purse, my keys and paper tissues. Of course that there are many other things. 


Share
Tweet
Pin
Share
5 Komentářů
Ahoj!

Tak půlka dubna je zase za námi. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Za pár dnů to budou 3 měsíce, co jsme přiletěli do Londýna. Jakmile máme s Přemou volno ve stejný den a je krásné počasí, vyrážíme objevovat nová místa. Zatím teda jen v Londýně. V plánu máme ale i třeba takový Brighton. Abychom měli v týdnu volno ve stejný den, musíme mít opravdu štěstí. A aby nám zrovna v ten den vyšlo počasí, tak na to musíme mít ještě větší štěstí. Musím ale říct, že se nám tu zatím daří, i když se oba poohlédáme po jiné práci. Pokud bych ale v nejbližší době měla změnit práci, určitě Vás o tom budu informovat.

Dnes jsem si pro Vás připravila tak trochu jiný typ článku, než na jaké jste u mě zvyklí. Přemýšlela jsem nad tím, jaký článek napsat a dlouho mě nic nenapadalo. Pak jsem ale přišla na to, že by nebylo špatné využít právě toho našeho miniaturního pokoje, který má mimochodem asi 12 metrů čtverečních a trochu si pohrát s nejrůznějšími tipy týkající se ať už organizace nebo výzdoby.


Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Ahoj!

Jaro máme oficiálně konečně tady! Musím ale říct, že není nad to ho prožívat u nás v ČR. I když i tady se mezi těmi nekonečnými řadami domů občas najde nějaký ten kvetoucí strom. Jestli mi tady něco chybí, tak je to právě příroda. 

V dnešním článku Vám prozradím, jak nakonec dopadlo celé tohle hledání práce. Napadlo mě také, že by nebylo špatné napsat články s nejrůznějšími typy a radami týkající se právě práce v Londýně? Co myslíte?

Přestože jsem minule skončila 24. únorem, dnes budu začínat až od 27. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem právě přes víkend (25. a 26.) neměla domluvené žádné pohovory, ale věnovala jsem se dalšímu rozesílání životopisů. 

27. února 2017 - Pohovor v podivné budově

Jak jsem psala v předchozím odstavci, tak právě v předcházejících 2 dnech jsem se věnovala rozesílání životopisů. Tentokrát jsem ale vsadila na kavárny. Na internetu jsem si našla seznam spousty londýnských kaváren, které jsem si poté vyhledávala na internetu. První pohovor v jedné z těchto kaváren mě čekal v pondělí. Měla jsem dorazit pravděpodobně do nějaké hlavního sídla řetězce kaváren s názvem The Watch House. Budova, která na první pohled vypadala spíše jako nějaké skladiště, se nacházela uprostřed jednoho z mnoha londýnských sídlišt. Při vstupu do budovy bylo hodně těžké se zorientovat. Spousta schodišť, dveří, ale ukazatelů málo. Ty správné dveře jsem ale nakonec s Přemovou pomocí našla. Jeden z mnoha neoficiálních pohovorů se mnou vedli 2 lidé. Celé to dopadlo tak, že mě nakonec poslali přímo do jedné z kaváren, kde jsem pohovor absolvovala znovu, tentokrát ale s jednou z pracovnic samotné kavárny. Po asi týdnu se mi ozvali s tím, že mě můžou momentálně nabídnout jen místo v kuchyni. 

28. února 2017 - Úspěšná trial shift a pohovor v dalším hotelu

V 10 hodin ráno mě čekala trial shift v poměrně zapadlé kavárně s názvem Pitfield Café. Kavárna, která byla spojena s malým obchůdkem s dekoracemi se mi zalíbila. Co se týče práce, tak ta nebyla extrémně těžká. Prodej drobného občerstvení, příprava kávy, umývání nádobí, uklízení stolů atd. Po trial shift mi manažerka sdělila, že by mě rádi zaměstnali, ale také to, že mají na trial shifts pozvané ještě další lidi, takže se uvidí. Ještě ten den večer jsem se dozvěděla, že mě oficiálně berou a můžu nastoupit už 3. března.

www.pitfieldlondon.com
V tento den jsem ale absolvovala také pohovor menším hotelu. Manažerka, která se mě vyptávala na všemožné otázky mi nabídla místo na pozici breakfast waitress, takže by se zase jednalo o hodně brzké vstávání. S manažerkou jsem se domluvila na trial shift, kterou jsem ale nakonec zrušila.

1. března 2017 - Kavárna v bývalých toaletách 

I když jsem měla práci jistou, ve středu jsem obcházela další nadomlouvané pohovory. Už jste někdy viděli bývalé veřejné podzemní záchody přestavěné na kavárnu? Pokud ne, tak vyražte do londýnské mini kavárny The Attendant. Kavárna, která měla pár metrů čtverečních pro mě nakonec nebyla ta pravá.

www.cntraveller.com
Hned hodinu poté jsem dorazila do kavárny, která se nacházela v krásné čtvrti Carnaby, kousek od Oxford Street, která byla plná nejrůznějších obchůdků a butiků. V kavárně jsem měla interview s moc příjemnou manažerkou, od které jsem se dozvěděla, že do kavárny chodí dokonce nejrůznější celebrity. Bohužel to tady nevyšlo.

Ve 4 hodiny odpoledne mě čekal poslední pohovor toho dne, na který jsem dorazila asi s půlhodinovým předstihem. Jednalo se a klasickou starodávnou anglickou hospodu se jménem Red Lion. Po pohovoru, který jsem absolvovala s jedním z pracovníků hospody jsem měla za úkol vyplnit na internetu pár otázek týkajících se obsluhy zákazníků. Výsledek prý poputuje k manažerce a podle toho pak usoudí, jestli mě vezmou nebo ne, případně mi dají vědět.

2. března 2017 - Poslední dva pohovory

Asi 10 minut chůze od zastávky Angel mě čekalo předposlední interview. Malá kavárnička Paper Mache Tiger spojená s obchůdkem s designovým oblečením mě zaujala hned na první pohled. Manažer mi hned po příchodu nabídl kávu a pohovor mohl začít. Bohužel jsem se ale dozvěděla, že hledají někoho jen na víkendy, takže z toho nakonec nic nebylo.

www.londonsbestcoffee.com
Na poslední kavárenský pohovor  jsem dorazila do krásné kavárny L´eto Café, která byla zároveň restaurací. S manažerkou jsem se domluvila na trial shift. Poté co mi ale oznámila, že se o práci zajímá dalších asi 40 lidí, jsem si řekla, že to asi nemá smysl. 

Kde nakonec pracuju?

Pokud si myslíte, že jsem nakonec skončila v Pitfiled Café, jste na omylu. Stalo se totiž to, že mi ještě ve čtvrtek večer, tedy 2. března zavolala manažerka z hospody Red Lion, kde jsem byla 1.3., s tím, že můžu hned nadruhý den nastoupit. Tahle práce mi zkrátka přišla lepší, hlavně kvůli tomu, že budu mít větší možnost komunikovat s lidmi a zlepšovat si tak angličtinu, ale také kvůli vyšší hodinové mzdě, ke které budu navíc dostávat dýška. Takže momentálně pracuju za barem. Jelikož mám ale práci poměrně daleko a peníze by také mohly být o něco lepší, budu hledat dál. O všech změnách Vás ale budu samozřejmě informovat!

www.redlionmayfair.co.uk



Share
Tweet
Pin
Share
3 Komentářů
Novější články
Starší články

Karolína Vojtěšková

Kdo je Karolína?
Tak trochu snílek, vášnivá cestovatelka, milovnice dobré kávy, jídla, jezevčíků, rodiny, filmů a Vánoc ...

Nejčtenější článek

  • Today´s shopping
    Ahoj! Jak si užíváte jarních dnů? Co se mě týče, to slunečné počasí mě doslova nabíjí energií. Co na dubnu ale nemám ráda, je právě střída...

Instagram

Archiv blogu

  • ▼  2024 (2)
    • ▼  srpna 2024 (1)
      • Můj třetí porodní příběh a něco málo o šestinedělí
    • ►  dubna 2024 (1)
  • ►  2022 (3)
    • ►  listopadu 2022 (1)
    • ►  července 2022 (1)
    • ►  května 2022 (1)
  • ►  2021 (12)
    • ►  prosince 2021 (1)
    • ►  listopadu 2021 (1)
    • ►  října 2021 (1)
    • ►  září 2021 (1)
    • ►  srpna 2021 (1)
    • ►  července 2021 (1)
    • ►  června 2021 (2)
    • ►  května 2021 (1)
    • ►  března 2021 (1)
    • ►  února 2021 (1)
    • ►  ledna 2021 (1)
  • ►  2020 (10)
    • ►  prosince 2020 (1)
    • ►  listopadu 2020 (1)
    • ►  května 2020 (1)
    • ►  dubna 2020 (3)
    • ►  března 2020 (3)
    • ►  ledna 2020 (1)
  • ►  2019 (29)
    • ►  prosince 2019 (2)
    • ►  listopadu 2019 (2)
    • ►  října 2019 (3)
    • ►  září 2019 (5)
    • ►  srpna 2019 (1)
    • ►  července 2019 (1)
    • ►  června 2019 (2)
    • ►  května 2019 (2)
    • ►  března 2019 (2)
    • ►  února 2019 (4)
    • ►  ledna 2019 (5)
  • ►  2018 (36)
    • ►  prosince 2018 (4)
    • ►  listopadu 2018 (2)
    • ►  října 2018 (1)
    • ►  září 2018 (4)
    • ►  srpna 2018 (4)
    • ►  července 2018 (5)
    • ►  června 2018 (2)
    • ►  května 2018 (4)
    • ►  dubna 2018 (5)
    • ►  března 2018 (4)
    • ►  února 2018 (1)
  • ►  2017 (29)
    • ►  prosince 2017 (3)
    • ►  listopadu 2017 (3)
    • ►  října 2017 (2)
    • ►  září 2017 (3)
    • ►  srpna 2017 (4)
    • ►  července 2017 (2)
    • ►  června 2017 (1)
    • ►  května 2017 (4)
    • ►  dubna 2017 (2)
    • ►  března 2017 (3)
    • ►  února 2017 (1)
    • ►  ledna 2017 (1)
  • ►  2016 (47)
    • ►  prosince 2016 (1)
    • ►  listopadu 2016 (4)
    • ►  října 2016 (2)
    • ►  září 2016 (5)
    • ►  srpna 2016 (2)
    • ►  července 2016 (2)
    • ►  června 2016 (2)
    • ►  května 2016 (4)
    • ►  dubna 2016 (6)
    • ►  března 2016 (6)
    • ►  února 2016 (7)
    • ►  ledna 2016 (6)

Created with by ThemeXpose | Distributed by Blogger Templates