• Home
  • Kontakt
  • Ze života
    • Jak jsem...
    • Těhotenství a mateřství
    • Úvahy ze života
  • Cestování
    • Cestovatelské tipy
    • Česká republika
    • Francie
    • Irsko
    • Itálie
    • Mauricius
    • Nizozemí
    • Portugalsko
    • Španělsko
    • Velká Británie
  • Životní styl
    • Jezevčíci
    • Motivace
    • Přečteno
    • Recepty
    • Rozhovory
    • Vánoční články
    • Wishlisty
  • Móda
  • Život v Anglii
  • Krása
    • Kosmetika a já
    • Kosmetické rady
    • Kosmetické recenze
Facebook Instagram Youtube

life with carol

Používá technologii služby Blogger.
Ahoj!

Tak tentokrát se zdá, že známá pranostika Březen - za kamna vlezem platit nebude. Podle všeho to totiž vypadá, že nás čeká poměrně teplý březen. Já osobně doufám, že se předpověď nijak nezmění a my si tak budeme moci dál užívat toho nádherně slunečného počasí.

Pokud znáte mou rubriku PŘEČTENO, určitě víte, o čem že se to dnes vůbec dočtete. Jestli mi něco vadilo, tak to byl rozhodně fakt, že jsem málo četla. Pamatuji si, že jako náctileletá jsem preferovala spíše časopisy před samotnými knihami. Na čtení jako takovém rozhodně miluju objevování nových a nových příběhů. Miluju, když si knížku můžu vzít do ruky, když cítím tu typickou vůni knižního papíru...


Nicholas Sparks - Ve tvých očích

Romantické filmy založené na motivech knih od N. Sparkse, jsou prostě klasika. Zatím jsem ale neměla možnost porovnat, jestli se mi líbí víc kniha nebo samotný film. První knížkou, kterou jsem od Sparkse přečetla, je právě kniha Ve tvých očích, která by měla být v budoucnu zfilmovaná. Sparksovy příběhy vás v první polovině knihy prostě moc nechytí (aspoň ty, co jsem četla), kdežto v té druhé polovině se dají věci do pohybu. V knize se setkáte s takovou tou klasickou romantikou, kdy spolu dva lidi chodí na rande, poznávají se, dojde i na první polibek apod. Nechybí ale ani napětí, díky kterému se knížka stává daleko zajímavější. Samotný příběh vypráví o 2 zcela odlišných lidech, Marii a Colinovi, které k sobě zavede osud. Tihle dva k sobě postupně najdou cestu a stává se z nich pár. Celý příběh je zakončený poměrně dramatickou situací, kdy jde samotné Marii i Colinovi o život.

Jak bych knihu hodnotila? 75%

Jojo Moyesová - Krasojezdkyně

Krasojezdkyně se stala první knihou, kterou jsem od téhle spisovatelky četla. Příběh vypráví o čtrnáctileté dívce, která se svým dědečkem žije v Londýně. Osud bohužel malé Sarah nepřeje a ona se tak najednou ocitá odkázaná sama na sebe. Z čeho má ale najednou uživit koně a platit ustájení? Naštěstí jí do života vkročí právnička Natasha a fotograf Mac, kteří si Sarah vezmou do péče. To, co se Sarah zažijí, jim ale přidá pár vrásek na obličeji.

Kdybych měla knihu zhodnotit, rozhodně nijak zvlášť nenadchne ani neurazí. Stejně jako u předchozí knížky se první polovina nezdá nijak zvláštní. Ve druhé části knížky, se ale vlastně začínáte těšit na další kapitoly. To, co by se čtenářům na knize nemuselo zamlouvat, je občasné použití francouzského jazyka bez překladu a také závěr knihy, který mně osobně přišel až příliš dokonalý.

Jak bych knihu hodnotila? 65%

Nicholas Sparks - Život ve dvou

Život ve dvou pro mě nebyla ničím zvláštní knížka. Spíš bych ji zařadila mezi takové klasické oddechovky. Asi preferuji knihy, kde se zkrátka něco děje a kde můžu zažít i trochu té akčnosti. Opět bych ji zařadila mezi knihy, které nenadchnou ani neurazí. Konec knihy je ale opravdu dojemný. A co samotný děj? Ten nám vypráví o mladém podnikateli Russellovi, který se ze dne na den dozví, že ho manželka opouští. Jediné, co ho dokáže udržet při životě je jeho dcera London. Aby toho nebylo málo, Russell se dozvídá, že jeho sestra vážně onemocněla. Jediný člověk, kterému se ale může se vším svěřit je jeho expřítelkyně Emily.

Jak bych knihu hodnotila? 65%

Četli jste některou z knížek? Pokud ano, napište mi váš názor do komentářů!
Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Ahoj!

Ty skoky teplot jsou opravdu neskutečné. I u nás v Anglii se teploty vyšplhaly o několik stupňů a to sychravé a studené počasí se najednou změnilo na teplé a slunečné, takže nebyl problém vyjít ven v tričku s krátkým rukávem. Kéž by takové počasí vydrželo celé jaro...

Dnes se mnou objevíte zase kousek Anglie. Předminulý víkend jsme tu totiž měli návštěvu z Česka (přijeli za námi naši), což byla skvělá příležitost k tomu se zase někam vydat. V sobotu jsme tedy sedli do auta a po asi hodinové cestě jsme dorazili k hradu Windsor. Obrovský hradní komplex se nachází ve stejnojmenném městečku, které najdete západně od Londýna. Kvůli poměrně vysokému vstupnému jsme si ale hrad prohlédli pouze zvenku, prošli se po městě, stavili se na kávu a pokračovali v objevování.

Pár užitečných informací o Windsoru:

Stránku, kde naleznete všemožné informace o vstupném, otvírací době apod. máte TADY. Jen pro představu, vstupné pro dospělého vás vyjde na 22,5 liber, což je zhruba 650 Kč ať už kupujete lístky online nebo na místě. A jak se vůbec do Windsoru dostat? V Londýně stačí nasednout na vlak na stanici Paddington. S jedním přestupem se do Windsoru dostanete zhruba za hodinku, někdy i míň. Pokud v Anglii hodláte cestovat vlakem, vždy si kupujte zrovna zpáteční jízdenky. Jízdné vás tak vyjde daleko líp. Navíc při větším počtu lidí dostanete poměrně výhodnou skupinovou slevu.




Druhou zastávkou tohoto dne byl tentokrát palác Hampton Court. Pro fanoušky Pirátů z Karibiku je tahle lokace určitě známá. Natáčela se tam totiž část čtvrtého dílu. Bohužel jsme si palác prohlédli opět jen zvenku, prošli volně přístupnými zahradami a parkem a zamířili na takovou obědo-večeři do námi oblíbené Wagamama. Po výborném jídle jsme nasedli zpět do auta a vydali se domů.

Pár užitečných informací o Hampton Court:

Stránku se všemi informacemi naleznete TADY. Nikdy ale není na škodu si vyhledat další informace a rady třeba na googlu. Co se týče vstupného pro dospělé, to seženete o něco levnější a to přesně 19,20 liber, takže cca 550 Kč. Kromě samotného paláce si můžete prohlédnout také krásné zahrady, takže návštěvu doporučuji spíše na jaro nebo v létě, kdy všechno krásně kvete. K Hampton Court se dostanete z londýnské Waterloo zhruba za stejnou dobu jako do Windsoru. Pokud byste se k paláci vydali autem, za parkovné zaplatíte zhruba 1,50 za hodinu (asi 43 Kč).



Neděle pro nás byla ve znamení objevování Londýna. Přestože nám počasí moc nepřálo, hned po příjezdu do Londýna jsme se vydali do parku Greenwich. Tento park vám můžu jednoznačně doporučit. Jestli něco stojí za to, je to výhled na celý Londýn. Je neuvěřitelné, jak se panorama tohoto velkoměsta mění a kolik nových budov tady neustále přibývá. V parku najdete například královskou observatoř, v jejíž areálu vede nultý poledník. Vstupné pro dospělého vychází na 13,5 liber. My jsme si v místní kavárně koupili pouze kávu a něco dobrého na zub a vydali se zase dolů, tentokrát do námořního muzea, do kterého máte vstup zdarma.




Po cestě zpět jsme ještě udělali zastávku na Greenwich market, na kterém seženete nejrůznější dobroty a originální kousky oblečení či různých dekorací. Vyzkoušeli jsme tu také vynikající street food. Náš londýnský výlet jsme tentokrát zakončili v architektonicky zajímavé secesní hospůdce The Blackfriar.


Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!
Je to neuvěřitelné, ale půlka února je vlastně pryč. Věřím, že ta druhá polovina uteče stejně rychle, my se nenadáme a budeme tady mít březen. Pro nás vlastně zlomový měsíc, jelikož Velkou Británii čeká zřejmě Brexit, od kterého se bude odvíjet to, jestli tady zůstaneme nebo se do ČR vrátíme dřív, než jsme měli v plánu. Samozřejmě to nezáleží jen na Brexitu. Je tu spousta jiných věcí a záležitostí určující směr, kterým se bude naše budoucnost nadále ubírat ...

Jak už jste z názvu dnešního článku zjistili, tentokrát se bude jednat o rozhovor. Tento týden bych vám tedy ráda představila další zajímavou blogerku. Naskytla se mi totiž možnost vyzpovídat digitální nomádku Hanku, kterou můžete znát z blogu Na nomádské stezce. A kdo že to ten digitální nomád vlastně je? 


1) Z názvu tvého blogu (Na nomádské stezce) mi hned problesklo hlavou, že se budeš věnovat zřejmě digitálnímu nomádství. Pro ty, kdo tento pojem neznají, bys ho mohla ve zkratce popsat. 

Zjednodušeně lze říci, že digitálním nomádem je kdokoliv, kdo je svou prací a životem nezávislý na jednom místě na planetě. Digitální nomádství je především životní styl a fenomén 21. století. Pracujete na dálku, cestujete a nechcete být v klasickém systému. Nomádi se taky častěji zamýšlejí o budoucnosti naší planety, zajímají se o trvalou udržitelnost v přírodě, mají sklony k minimalismu a naopak je nezajímají materiální věci, tj. nelpí na autech, vlastních domech…

2) Jak jsi se k digitálnímu nomádství dostala a co bys doporučila lidem, kteří by s ním chtěli taky začít?

Tato otázka je značně obšírná a ptalo se mě na ni řadu lidí, dokonce i v televizi, kde jsem měla tu čest o tom promluvit. K nomádství jsem přišla jako slepý k houslím, kdy jsem dala výpověď na Maltě a hledala, jak bych mohla více cestovat. A tak se z nezaměstnané matematičky stala cestovatelka s propiskou v ruce.

Co bych doporučila lidem, než začnou? Dobře si rozmyslet, zda mají dostatečně pevnou vůli a silnou vnitřní motivaci k tomu, aby pracovali sami na sebe, uměli si sehnat zakázky a překonat překážky, které je čekají jak v podnikání, tak na cestách. Je dobré mít úspory, nasmlouvané dlouhodobé spolupráce, než poprvé vyjedete do zahraničí. Vůbec není na škodu si “nomádění” (alias práci na dálku) vyzkoušet doma v Čechách, pouze změnit své pracovní prostředí a přesunout se třeba do Beskyd. Na svém blogu jsem sepsala podrobný článek o tom, jak se stát digitálním nomádem krok za krokem. Vycházím jen ze svých zkušeností.

3) Kromě digitálnímu nomádství pracuješ taky jako copywriterka. Co přesně takový copywriter dělá a kde bere inspiraci?

Na začátek bych ráda upřesnila, že digitální nomád není žádné povolání. Je to spíše životní styl, něco jako veganství, vegetariánství, apod. Digitální nomád je označení typicky pro podnikatele na volné noze a ti mohou mít různorodou práci. Já se zaměřují mimo jiné na copywriting. Zajímá mě i online marketing a rozjíždím dětský projekt Muchlinka: Dětská hračka s příběhem.

Copywriter je zjednoduše řečeno člověk, který píše texty za peníze. O jaké texty se jedná, to už je různorodé. Můžete psát blogové články, nebo komerční články do online magazínů, případně připravovat popisky na Facebook reklamy či texty do e-shopů. Jsme v pozadí textů na internetu, které mají nějaký cíl, zpravidla ten prodejní. Proto musíme dobře znát cílovou skupinu čtenářů a psychologii prodeje. Co je to přesně copywriting a kde brát inspiraci jsem samozřejmě sepsala na svém blogu.


4) Které země jsi doposud procestovala a kde se ti nejvíce líbilo?

Jaj, těch bylo. Co jsem skončila jako typický zaměstnavatel, tak jsem se vrhla na cestování. Díky tomu jsem za rok a půl projela okolo 20 zemí na 5 kontinentech. Bylo by na dlouho je všechny vyjmenovávat, tak zmíním pouze ty, které mě něčím zaujaly.

Kam bych se ráda někdy vrátila, jsou Azory a Nový Zéland. Azory pro jejich klid od turistů a nezkaženost pláží turistickými letovisky. Nový Zéland snad nemusím odůvodňovat. Ta příroda je dech beroucí.

5) Na kterých sociálních sítích jsi aktivní? 

Bohužel nelze mít funkční blog s rozumnou návštěvností bez podpory sociálních sítí, proto postupně zkoumám každou z těch nejznámějších. Nejvíce o mně a nomádech můžete slyšet na Facebooku. V roce 2017 jsem začala natáčet vlastní videa na YouTube, což mě nadchlo. Ale je to značně pracné, pokud chcete přidat interaktivní prvky, nějaké intro a outro.

V neposlední řadě jsem i na Instagramu, kterému ale nevěnuji tolik pozornosti. Ještě z dob práce jako zaměstnanec v IT firmách mám založený LinkedIn. Pro svou aktuální práci ho ale nevyužívám.

6) Na tvém blogu jsem se dočetla, že tvoříš taky e-booky. Můžeš nám prozradit, o čem se v nich můžeme dočíst?

Mám hned několik eBooků. Některé jsou zdarma, kde spíše lidi motivuji k tomu, aby si změnili život na to, co by si přáli. Měli více svobody a tu využili pro jejich sny - a je jedno, zda to bude cestování nebo více času s rodinou. V těch placených se pak věnuji 3 základním okruhům podle mé cílovky. Popisuji podrobně, jak se stát digitálním nomádem nebo jak se stát copywriterem na volné noze a v posledním eBooku nabízím asi 90 triků, jak si zefektivnit a zlevnit cestování.


7) Věřím, že spoustu lidí zajímají finance a jestli se jako digitální nomád či copywriter uživíš?

Kdybych se neuživila, tak tuto práci nedělám. :) O tom, zda se uživím s přehledem, asi nejlépe svědčí řada spokojených referencí na webu, na 100 prodaných eBooků a hlavně 20 projetých zemí, včetně drahé Izraele a Nového Zélandu.

Ale abych nemluvila jen za sebe, tak jsem se kdysi vyptala dalších podnikatelů, kteří cestují, jak jsou na tom oni s náklady a příjmy. Vznikl z toho článek Jak drahé je pracovat na cestách. Dotazovala jsem i takových nomádů, kteří mají na sebe psanou hypotéku či leasing, aby ta čísla byla zajímavější.

Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Ahoj!

Tak co? Už máte té zimy po krk a brali byste radši jaro, anebo vám ty nízké teploty vyhovují? Upřímně, já bych už klidně brala to jaro. Už mi totiž začíná vadit, že si naše topení tak nějak topí, jak chce a já kvůli tomu musím nosit rukavice i doma :-D Jsem prostě typ člověka, kterému je pořád zima. A jak to máte vy?

Jestli mě sledujete na instagramu (konkrétně mé instastories), určitě jste zaregistrovali, že se ovesná kaše stala mou oblíbenou snídaní. Vařím si ji vlastně jen o víkendu, protože přes týden sázím na rychlovku - hotovou granolu s mlékem. O víkendu si ale ráda se snídaní vyhraju.

Když se řekne ovesná kaše, hodně lidí si podle mě představí podivnou lepkavou hmotu s ne zrovna nejlahodnější chutí. V Anglii vlastně ovesná kaše patří mezi tradiční snídaně. Jelikož pracuji pro anglickou rodinu, měla jsem tu možnost vidět, jak taková příprava kaše probíhá. Teda, ona to vlastně žádná velká příprava není. Stačí, pouze zalét vločky mlékem nebo vodou, pak už dochutit cukrem nebo nějakým umělým sladidlem, jak to angličani dělají. Takováhle kaše by ale u mě rozhodně neprošla! Proto bych vám dnes ráda poradila, jak si kaši jak se říká "vymazlit", aby se stala jednou z vašich nejoblíbenějších snídaní.

Na ovesnou kaši budeme potřebovat:

ovesné vločky (na jednu porci asi půl hrnku)
mléko (živočišné nebo rostlinné) nebo vodu (asi 1 hrnek)
drcené kakaové boby
sušené brusinky
kustovnici čínskou
oříšky (kešu, pekanové...)
chia semínka
arašídové máslo
skořici
ovoce na ozdobu (mango, kiwi, granátové jablko, hrozny, mandarinky...)


No a postup je opravdu nejjednodušší na světě. Do hrnce si nasypu ovesné vločky, které zaleju mlékem/vodou. Postupně přidám trochu kakaových bobů, brusinek, kustovnice, oříšků (za mě se ke kaši nejlépe hodí kešu), přisypu trošku chia semínek, asi půl lžičky skořice a na závěr přidám asi lžíci arašídového másla. Mezitím, co se mi kaše vaří, si bokem očistím a nakrájím ovoce na ozdobu. Podle mě se ke kaši hodí nejlépe mango s granátovým jablkem, ale záleží čistě na vás, jaké ovoce zvolíte. Jakmile kaše zhoustne, naservíruju ji na talířek spolu s ovocem a malou lžičkou arašídového másla navrch. Tak dobrou chuť!


Podle mě se ke kaši hodí nejlépe mango s granátovým jablkem, ale záleží čistě na vás, jaké ovoce zvolíte. Jakmile kaše zhoustne, naservíruju ji na talířek spolu s ovocem a malou lžičkou arašídového másla navrch. Tak dobrou chuť!


Budu ráda, když mi dáte vědět, jestli máte ovesnou kaši rádi. A určitě mi napište, pokud můj recept vyzkoušíte!
Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Novější články
Starší články

Karolína Vojtěšková

Kdo je Karolína?
Tak trochu snílek, vášnivá cestovatelka, milovnice dobré kávy, jídla, jezevčíků, rodiny, filmů a Vánoc ...

Nejčtenější článek

  • Today´s shopping
    Ahoj! Jak si užíváte jarních dnů? Co se mě týče, to slunečné počasí mě doslova nabíjí energií. Co na dubnu ale nemám ráda, je právě střída...

Instagram

Archiv blogu

  • ►  2024 (2)
    • ►  srpna 2024 (1)
    • ►  dubna 2024 (1)
  • ►  2022 (3)
    • ►  listopadu 2022 (1)
    • ►  července 2022 (1)
    • ►  května 2022 (1)
  • ►  2021 (12)
    • ►  prosince 2021 (1)
    • ►  listopadu 2021 (1)
    • ►  října 2021 (1)
    • ►  září 2021 (1)
    • ►  srpna 2021 (1)
    • ►  července 2021 (1)
    • ►  června 2021 (2)
    • ►  května 2021 (1)
    • ►  března 2021 (1)
    • ►  února 2021 (1)
    • ►  ledna 2021 (1)
  • ►  2020 (10)
    • ►  prosince 2020 (1)
    • ►  listopadu 2020 (1)
    • ►  května 2020 (1)
    • ►  dubna 2020 (3)
    • ►  března 2020 (3)
    • ►  ledna 2020 (1)
  • ▼  2019 (29)
    • ►  prosince 2019 (2)
    • ►  listopadu 2019 (2)
    • ►  října 2019 (3)
    • ►  září 2019 (5)
    • ►  srpna 2019 (1)
    • ►  července 2019 (1)
    • ►  června 2019 (2)
    • ►  května 2019 (2)
    • ►  března 2019 (2)
    • ▼  února 2019 (4)
      • Přečteno #3
      • Objevujeme víkendový Londýn a jeho okolí
      • Rozhovor s blogerkou Hankou z blogu Na nomádské st...
      • Ovesná kaše s ovocem
    • ►  ledna 2019 (5)
  • ►  2018 (36)
    • ►  prosince 2018 (4)
    • ►  listopadu 2018 (2)
    • ►  října 2018 (1)
    • ►  září 2018 (4)
    • ►  srpna 2018 (4)
    • ►  července 2018 (5)
    • ►  června 2018 (2)
    • ►  května 2018 (4)
    • ►  dubna 2018 (5)
    • ►  března 2018 (4)
    • ►  února 2018 (1)
  • ►  2017 (29)
    • ►  prosince 2017 (3)
    • ►  listopadu 2017 (3)
    • ►  října 2017 (2)
    • ►  září 2017 (3)
    • ►  srpna 2017 (4)
    • ►  července 2017 (2)
    • ►  června 2017 (1)
    • ►  května 2017 (4)
    • ►  dubna 2017 (2)
    • ►  března 2017 (3)
    • ►  února 2017 (1)
    • ►  ledna 2017 (1)
  • ►  2016 (47)
    • ►  prosince 2016 (1)
    • ►  listopadu 2016 (4)
    • ►  října 2016 (2)
    • ►  září 2016 (5)
    • ►  srpna 2016 (2)
    • ►  července 2016 (2)
    • ►  června 2016 (2)
    • ►  května 2016 (4)
    • ►  dubna 2016 (6)
    • ►  března 2016 (6)
    • ►  února 2016 (7)
    • ►  ledna 2016 (6)

Created with by ThemeXpose | Distributed by Blogger Templates