Ahoj!

Tak je to tady! Poslední článek o poslední části naší cesty. Dnes Vám tedy popíšu, jak vypadaly naše dny na Mallorce a to konktétně ve městě Palma de Mallorca. Mallorca je sama o sobě krásný ostrov. Pokud se tam jednou vydáte, zkuste si pujčit třeba auto, kolo, no prostě cokoliv, abyste nemuseli být celou dobu jen na jednom místě. My jsme totiž litovali toho, že jsme celou dobu strávili právě jen v Palmě, kde třeba takové pláže nejsou zrovna nejhezčí.



30. července - Celý den na pláži

Do Palmy jsme dorazili asi po půlnoci. Počítali jsme s tím, že tuhle noc budeme pravděpodobně muset strávit na letišti. Nezbylo nám tedy nic jiného než se usadit v příletové hale na ne zrovna pohodlných lavičkách a snažit se tak celou noc přečkat. 

V 6 ráno jsme nasedli na autobus, který nás měl vzít do centra. Přestože jsme se svezli snad jen 4 zastávky, 15 minutová cesta nás vyšla dohromady na 10 euro :-O. Na byt, kde jsme měli být ubytování jsme mohli dorazit až ve 3 odpoledne, nezbývalo nám tedy nic jiného, než se do té doby někde usadit. Víc než polovinu dne jsme tedy strávili na pláži. Protože jsme u sebe neměli žádné jídlo a pití a široko daleko žádný otevřený obchod, nezbývali mi nic jiného, než se vypravit do asi 1 km vzdáleného centra a zkusit najít aspoň nějakou otevřenou kavárnu. Naštěstí jsem měla štěstí a našla kavárnu, kde jsem si dopřála moc dobrou snídani. Nezapomněla jsem ale ani na Přemu a přinesla mu vydatný sandwich. 



Asi ve 3 hodiny jsme se sbalili a vydali se na náš byt, kde jsme měli strávit asi další 2 nebo 3 noci. Můžu Vám říct, že jsem byla ráda, že jsem se osprchovala a šla spát, i když bylo asi 5 hodin večer. 

31. července - Odpočinkový den

V tento den na nás tak nějak dopadla velká únava. Snad z toho vedra, z nedostatku energie a nebo také z toho, že jsme se předchozí den na pláži pěkně spálili. No a jelikož se nám ven ani do toho horka nechtělo chodit, zkrátka jsme zůstali celý den na bytě a až v 6 večer jsme se vydali na pláž. Někdo by si mohl myslet, že to byla ztráta času. Já bych řekla, že jsme ten den plný nic nedělání prostě potřebovali.

1. srpna - Relax na pláži

Jak už jsem psala v minulém článku, moře mi prostě připomíná dovolené v Chorvatsku, kam jsme dřív s rodinou jezdívali. A tak jsem si řekla, že si tyhle okamžiky připomenu ještě víc, takže jsem ještě před odchodem na pláž skočila do jednoho z místních obchůdků a nakoupila pár surovin. Na pláž jsem tedy připravila nakrájený salám se zeleninou a pečivem, stejně jak to vždycky připravovali naši. Nesměl chybět ani osvěžující meloun a mohlo se vyrazit. Z pláže jsme se vrátili navečer.

2. srpna - Objevujeme Palmu

Na tento den jsme si naplánovali, že si projdeme Palmu. Ráno jsme si tedy přivstali, abychom se aspoň trochu vyhnuli vysokým teplotám. Nejprve jsme se vydali do přístavu. 


No a co by to bylo za ráno bez pořádné snídaně. Usadili jsme se tedy v menší kavárničce se jménem Tuttis. Přestože kavárna sídlila hned vedle rušné cesty, nelitovali jsme. Na snídani jsme tentokrát zvolili vynikající wafle. Však se podívejte!



Po skvělé snídani naše kroky vedly z přístavu do centra, kde jsme si prohlédli krásné historické centrum a pořídili pár fotek. 







Přestože následující noc měla být ta poslední, i tak jsme se museli ještě naposledy přesunout. Tentokrát to ale byla trefa do černého. Byl to totiž byt s klimatizací a ta je na Mallorce prostě k nezaplacení. Zbytek dne už jsme strávili jen na na bytě a večer se ještě vydali na skvělou večeři, kde jsme ochutnali jednak skvělé koktejly ale také výborné jídlo. Zkusili jsme pravé gazpacho, což je španělská polévka podávaná za studena. Já jsem pak vsadila na výborný zeleninový salát s tuňákem a chřestem a Přema na hovězí maso. Po skvělé večeři jsme si ještě prošli noční Palmu a poté vyrazili domů.



3. srpna - Náš výlet končí

Poslednímu dni výletu jsme se prostě nevyhnuli. Dopoledne jsme se tedy sbalili a naposled vyrazili na pláž. Tentokrát jsme si ale veškeré věci mohli nechat na bytě a vrátit se pro ně až budeme chtít. Vyrazili jsme tedy na pláž a užili si poslední koupání. Po návratu jsme ještě hodili sprchu, pojedli a mohli se tak vydat na letiště. 

Do letadla jsme nastupovali mezi posledníma. No, nebyla by to pravá dovolená, kdyby se na poslední chvíli ještě nevyskytly nějaké problémy. Tentokrát jsme si totiž letenky netiskli. Použili jsme pouze ty elektronické. Letištnímu personálu, který kontroloval naše doklady zkrátka nestačila naše občanka, ale museli jsme dokládat i kartičku zdravotní pojišťovny a bankovní kartu. Zkrátka to, co jsme měli u sebe. Cestovní pasy, které po nás vyžadovali jsme bohužel neměli. Začali jsme se tak strachovat, že do Londýna vůbec neodletíme. Naštěstí se tak nestalo. Dodnes ale vlastně nevíme, kde byl problém.

Let, který nebyl zrovna nejklidnější jsme naštěstí přežili a mohli se tak vrátit zpět do Londýna. Upřímně, někdy si říkám, že není nad to stát nohama pevně na zemi...