Ahoj!

Tak jak si užíváte to chladnější počasí? Jak jste si mohli všimnout, podzim se začíná neúprosně blížit. Venku se začínají objevovat šípky a listy stromů se pomalu, ale jistě vybarvují. Já podzim prostě miluju. Spolu s jarem jsou to moje oblíbená roční období? Co na podzimu milujete nejvíc nebo co naopak nesnášíte? Budu ráda, když mi dáte vědět do komentářů :)

Jak jsem slíbila v minulém článku, dnes vám popíšu další část naší cesty po Portugalsku. Tak už dost toho okecávání a pojďme hned na to!

Úterý, 13. srpna 2019

Náš den tentokrát začal až v poledne. Z předchozího cestovatelského dne jsme totiž byli docela vyčerpání, proto jsme si trochu dýl pospali. Zastávku metra jsme měli naštěstí asi jen 5 minut chůze od domu. Metrem jsme se tedy svezli do centra a naše první kroky směřovaly do kavárny Negra Café. Tuhle kavárnu vám můžu jednoznačně doporučit. Kavárna se skládá ze 2 pater a terasy. Já jsem tam poprvé v životě ochutnala acai bowl a Přema vsadil na chleba s lososem a avokádem, k tomu samozřejmě nesměla chybět výborná káva. Po vydatném jídle jsme se vydali prozkoumávat krásy Porta, které je podle nás nejkrásnějším městem, jaké jsme doposud navštívili. Kromě magických uliček jsme mohli vidět například náměstí Praça da Liberdade, které nám hrozně připomínalo pražský Václavák, dále nádherné nádraží São Bento anebo Bolsa Palace.

No a nebylo by to Portugalsko, kdybychom neochutnali tradiční dezert Pastel de nata.

Ze všeho nejvíc nás ale uchvátily břehy řeky Douro, podél kterých se rozprostíraly domy hrající všemi možnými barvami a také impozantní Dom Luís (Most krále Ludvíka I.), který byl postaven Théophilem Seyrigem, kolegou Gustava Eiffela. Přece jen, kdo z vás někdy viděl Eiffelovku, tak si určitě všimne podobnosti samotné konstrukce. Most má 2 patra. V tom spodním je jak pěší zóna, tak silnice pro auta. V horním patře je také pěší zóna a také koleje pro metro. Na mostě také můžete narazit na místní kluky, kteří se vzájemně hecují a skáčou z mostu přímo do řeky. Od lidí, kteří je sledují, se pak snaží vybrat nějaké drobné.

My jsme se ten den rozhodli přes most přejít hned několikrát. Poprvé, když jsme se vydali objevovat druhý břeh řeky, podruhé, když jsme se vrátili zpět, abychom si vybrali restauraci na takový hodně pozdní oběd, potřetí, když jsme se vydali na vyhlídku Serra do Pilar, ze které se vám naskytne asi ten nejkrásnější výhled na Porto a počtvrté, když jsme se vraceli opět na protější břeh. Tentokrát jsme ale zvolili cestu horním patrem, kudy jezdí metro.

Naší předposlední zastávkou byla katedrála Sé de Porto, od které jsme si to namířili opět zpátky do centra. Na závěr dne jsme se ještě stavili v místním hospodě Fábrica Nortada, kde si taky vařili vlastní pivo.

Středa, 14. srpna 2019

Náš druhý den v Portu začal samozřejmě snídaní. V místním obchodním centru jsme se ještě předchozí večer stavili na jogurt, ovoce, granolu a džus a portskou snídani si vychutnali tak trochu jinak. Hned poté jsme se vydali na metro a vyrazili na pláž. Jelikož jsme ale omylem zajeli o pár zastávek dál, nezbývalo nám nic jiného, než si ten kousek (nebo spíš kus :-D ) dojít pěšky. Mile nás překvapila čistota vody. Prošli jsme se tedy po pláži, pořídili pár fotek, navštívili jsme taky Forte de São Francisco do Queijo (hradní pevnost sv. Františka Xaverského), odkud máte skvělý výhled na oceán i město.

Zastávkou č. 2 byl ten den stadion Estádio do Bessa Século XXI.  Poté, co jsme z venku nijak zvláštně vypadající stadion obešli, jsme zjistili, že nic dalšího zřejmě neuvidíme. Jediná možnost, jak se něco dozvědět, byla zeptat se na místní recepci. Poté, co se Přema dozvěděl, že se na stadioně žádné prohlídky nepořádají, ale pokud má zájem, tak nás jedna ze zaměstnankyň vezme na tribunu, abychom si mohli stadion prohlédnout (a zdarma), byl jako v sedmém nebi.

Po prohlídce stadionu jsme se vydali do centra s úmyslem si zajít opět na takovou obědo-večeři. Tentokrát jsme vsadili na kavárnu Moustache. Já jsem si vybrala vynikající burger s červenou řepou a trhaným vepřovým masem, domacími hranolkami a domácí tatarkou a Přema si dal pastrami sandwich, taky s hranolkami a tatarkou. Nesmělo chybět samozřejmě flat white a taky nějaký ten dezert. Pokud se někdy dostanete do Porta, určitě si do kavárny Moustache zajděte! Rozhodně totiž stojí za návštěvu jednak díky příjemné obsluze, krásnému posezení a samozřejmě díky skvělému jídlu a kávě.

Z kavárny jsem tentokrát odcházela opravdu přejezená, až jsem litovala toho, že jsem si dávala ještě dezert. Bylo tedy potřeba to vychodit. Po cestě jsme narazili třeba na překrásný kostel Igreja do Carmo nebo na muzeum Museu de História Natural da U.P., dále pak na nejslavnější portský bookshop Livraria Lello, který byl inspirací pro J. K. Rowlingovou při psaní Harryho Pottera. Pokud byste se chtěli do bookshopu dostat, je třeba si zaplatit vstupné a vystát si pěkně dlouhou řadu. 

Na závěr dne jsme ještě zamířili k Torre dos Clerigos (věž s kostelem), u které jsme narazili na historickou tramvaj. U kostela jsme zároveň nakoupili nějaké ty suvenýry a vydali se ještě jednou k řece, kde jsme pořídili ještě pár fotek, prošli se nočním Portem a vrátili se zpět na náš domek.

Čtvrtek, 15. srpna 2019

Čtvrtek, náš poslední půlden v Portu pro nás byl už jen ve znamení balení a posledního brunche. Ráno jsme tedy opustili naše ubytování a i s baťohy se vydali ještě jednou do centra a navštívili už osvědčenou kavárnu Moustache. Poté už nám nezbývalo nic jiného, než se vydat na letiště - směr Madrid. Do Madridu jsme vyrazili právě proto, že nám odtamtud letělo letadlo do Vídně, letenky tak totiž vycházeli levněji. Ale o Madridu víc zase v příštím článku :)