Ahoj! 

Tenhle článek mám v plánu už asi 3 týdny. Až teď jsem se k němu konečně dostala. Vlastně jsem taky tak trochu čekala, až mi skončí 2. trimestr, abych vám mohla opět shrnout všechny mé pocity a dojmy, kterých jsem během těchto tří měsíců nabyla. Pro ty z vás, kdo nečetli článek o mém prvním trimestru, odkaz máte tady. Už to ale nebudu déle protahovat a začnu rovnou 4. měsícem. 

Čtvrtý měsíc

Pokud si dobře vzpomínám, čtvrtý měsíc pro mě byl konečně klidnější. Tedy hlavně pro moje tělo. Chutě na jídlo se mi vrátily a já tak mohla zase jíst to, co jsem byla zvyklá jíst před otěhotněním. Když už jsme u toho těla, v 15. týdnu jsem nejspíš začala cítit první pohyby. Bylo těžké určit, jestli už je to "to". Bylo to ale něco, co jsem nikdy předtím nepocítila, takže je dost možné, že se skutečně jednalo o první pohyby miminka.

V průběhu tohoto měsíce jsme se taky pustili do rekonstrukce dětského pokojíčku. Možná si říkáte, že je to brzo. Já jsem ale prostě člověk, který chce mít vždycky všechno včas přichystané (včetně kočárku, chůvičky, vaničky atd.). Pokud by vás zajímal článek týkající se výbavičky, určitě mi dejte vědět do komentářů. Co se týče dětského pokoje, chystám vám samostatný článek, takže se už teď můžete těšit. 

Od cca 4. měsíce jsem taky občas začala pociťovat pálení žáhy, na kterou mi ale vždycky pomohlo Rennie. Pamatuju si, že se mi jednou v noci stalo, že mě žáha pálila tak, až se mi špatně dýchalo a nemohla jsem kvůli tomu spát. 

Pátý měsíc

V tomto měsíci mě taky čekal další screening spolu s vyšetřením krve na Downův syndrom. Ulevilo se mi, když jsem zjistila, že se všechno vyvíjí tak, jak má. Taky jsme se konečně dozvěděli, jestli čekáme holčičku nebo chlapečka. I když, pohlaví jsem se vlastně jako první dozvěděla na pravidelné kontrole na gynekologii. Na screeningu už mi jenom potvrdili, že čekáme chlapečka!

Od 20.-21. týdne jsem začala pohyby cítit intenzivněji a většinou ve chvíli, když jsem ležela, jedla, no prostě, když jsem zrovna byla v klidu. Taky bych řekla, že se mi teprve kolem 22. týdne začalo zvětšovat břicho. Do té doby by na mně vlastně ani nikdo nepoznal, že jsem těhotná. 

V průběhu tohoto měsíce jsem se taky poprvé setkala s velkými bolestmi bederní páteře, na kterou trpí většina těhotných. Občas mě páteř bolela tak, že jsem už nevěděla, jak si sednout a lehnout. Abych tomu aspoň trochu ulevila, zacvičila jsem si občas těhotenskou jógu podle videí na Youtube. 

Šestý měsíc

Říká se, že těhotenství patří mezi nejkrásnější období života ženy. Upřímně, v průběhu 6. měsíce jsem se tak úžasně cítila málokrát. Začalo mi těžknout břicho, takže jsem měla problém se převalit z jednoho boku na druhý (v tomto měsíci se mi břicho začalo čím dál víc zvětšovat), v nohou jsem občas cítila takový divný tlak, taky se mi občas ještě udělalo špatně, ale nebylo to nic hrozného, začala jsem se zadýchávat, začala mít problém se ohnout a co mě po celou dobu těhotenství neopustilo (až doteď) je velká únava.  

Jestli jsem se něčeho bála, tak to byl test na těhotenskou cukrovku. Pro ty, kdo neví o co se jedná - ráno přijdete na odběrové místo na lačno, nejprve vám vezmou krev, pak cca 45 minut čekáte, než vám dají vypít asi 300 ml glukózy (chutná to asi jako takový ten dětský sirup proti kašli), kterou můžete zapíjet hořkým čajem. Pak čekáte další hodinu, než vám vezmou zase krev a pak ještě jednu hodinu a vezmou vám krev naposled. Bohužel se může stát, že vaše tělo glukózu prostě neudrží a pozvracíte se, což se stalo mně. V takovém případě nemůžete v testování pokračovat a pošlou vás domů. Já jsem se bála toho, že budu test muset absolvovat znovu. Díky hodnotě naměřené z prvního odběru krve, která byla v normě, jsem test naštěstí opakovat nemusela. Jako velké mínus jsem viděla v tom, že jsem celou dobu testování musela sedět v miniaturní čekárně plné lidí, kde byl samozřejmě vydýchaný vzduch. Ven jsem si tenkrát ani netroufla jít, protože jsem se bála, že bych někde omdlela. 

Kdybych ale měla zhodnotit, který trimestr byl horší, díky neustálým nevolnostem a totální únavě by to byl určitě ten první. Už teď jsem zvědavá, jak zvládnu ten poslední - třetí, ve kterém jsem právě teď.