Let´s talk about dachshund...
Ahoj!
Dnes jsem usoudila, že bych měla konečně napsat 1. článek o jezevčících. V jednom z minulých článků jsem Vám představila ty naše, a myslím, že je čas se jim začít naplno věnovat.
Nikdy bych neřekla, že si jezevčíky tak zamiluji. Toho prvního, Fany, jsme si pořídili, když mi bylo 15, a za tu dobu jsem toho s nimi
prožila hodně.
Myslím, že není potřeba si tohle plemeno nějak podrobně popisovat. Každý si určitě dokáže jezevčíka živě představit. Pro jistotu jsem se ale rozhodla pro pár zajímavostí.
1) Jak asi víte, existují 3 podtypy jezevčíků - hladkosrstý, dlouhosrstý a drsnosrstý. Hladkosrstý má výhodu v tom, že o jeho srst nemusíte pečovat tak, jako u těch ostatních.
2) Jezevčíci, stejně jako lidé, mají svoji historii. Psi podobní tomuto plemenu se objevovali už ve starověku, a jako jejich země původu se uvádí Německo, kde byli údajně vyšlechtěni z tzv. brakýřů.
3) Vybrala jsem také několik překladů do cizích jazyků. Tak tady jsou:
anglicky - dachshund
německy - dackel
italsky - basotto tedesco
francouzsky - teckel
polsky - jamnik
slovensky - jazvečík
A na závěr tu mám pro vás citát:
Arthur Schopenhauer
Kdo nikdy neměl psa, nevím co znamená milovat a být milován.
0 Komentářů