Ahoj!

Tak jak to u vás vypadá? Jste připravení na Vánoce? Já musím říct, že se na Vánoce opravdu hodně těším. Nejspíš to bude taky kvůli tomu, že jsme ty minulé trávili právě tady v Anglii. Zkrátka, je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Není to tak dávno, co jsme se vrátili z dovolené a už tenhle čtvrtek letíme zase pryč. Musím se ale taky pochválit, že jsem si pro sebe (a vlastně i pro manžela) nadělila něco jako předčasný vánoční dárek. Koupila jsem nám totiž lístky na koncert Hanse Zimmera, který se bude konat právě v Londýně. Už teď se nemůžu dočkat. Na koncertě Hanse Zimmera jsem už jednou byla, v Praze. Tenkrát byl samotný Hans hlavní hvězdou večera. Tentokrát už to bude bohužel bez něj. Na koho se ale neskutečně těším, je Lisa Gerard. Pokud by někdo nevěděl, o koho se jedná, tak je to zpěvačka, která původně nazpívala hlavní píseň k filmu Gladiator.

Už ale k dnešnímu článku. Minule jsem skončila u dokumentů, které bylo potřeba zařídit před odletem, no a dnes bych ráda pokračovala tím, co se dělo po příletu a jak pokračovala organizace samotné svatby. Na začátek bych se ještě ráda zmínila o "rozlučce se svobodou", kterou pro nás uspořádala naše rodina. Po příletu do Prahy na nás tedy čekalo příjemné překvapení v podobě výborné večeře, dortu a taky nějakých dárečků.



Hned v den našeho příletu na Mauricius nás čekala svatební schůzka. Naše svatební koordinátorka nám ještě dopodrobna popsala balíček, který jsme si zaplatili, pak zbývalo dořešit poslední věci. Na hotelu byla samozřejmě možnost se nechat nalíčit, učesat, možnost manikúry apod. Já jsem však byla rozhodnutá, že si jak vlasy, tak make-up chci dělat sama. Doobjednala jsem si pouze věneček do vlasů, svatební kytici, no a pro manžela takovou tu malou kytičku na košili (za vše musíte zaplatit). Ten výběr byl poměrně velký, různorodost všech doplňků ale taky záleží na hotelu. Co se týče dekorací na pláži, v ceně jsme měli jen jednoduchý stolek se dvěma květinovými srdci. Nakonec jsme se ale rozhodli pro honosnější výzdobu, kterou jsme si museli samozřejmě připlatit. Na závěr už jen zbývalo si vybrat 2 písničky, jednu, když nevěsta přichází a druhou, která začne hrát ve chvíli, kdy jste oddáni a místo samotné místo obřadu. No a to bylo vše.


Tip: Při výběru hotelu se případně ptejte na místa obřadu. Zda je možnost ho mít na pláži, v hotelové zahradě nebo na mole (to už v našem případě ale bylo v jiném balíčku). Případně chtějte vidět fotky míst, kde se obřady konají. My jsme se o tuhle věc při výběru hotelu nezajímali. Poté co jsme zjistili, že je naše pláž poměrně malá a místo, kde se měl konat obřad, se nachází hned vedle půjčovny loděk (tím pádem se zde pohybuje poměrně dost lidí) jsme začali uvažovat nad zahradou. Na závěr jsme ale zvolili pláž. Abych řekla pravdu, při samotném obřadu jsme byli v takové eufórii, že jsme dění kolem sebe vlastně ani nevnímali.


Den před svatbou nás ještě čekala návštěva úřadů v Port Louis. Na první úřad jsme s sebou měli přinést originály rodných listů a pak zbývalo pouze překontrolovat osobní údaje, aby případné chyby ještě mohli opravit. Na úřadě č.2, který byl mimo hlavní město, se jednalo už jen o zodpovězení otázek majetku či náboženství. Celé úřadování nám zabralo tak hodinu a půl.

No a teď už k samotnému svatebnímu dni. Náš den vlastně začal jako každý jiný. Ráno jsme se vydali na pláž, dopoledne si zašli na oběd a zhruba v 13:00 se začali chystat. Fotograf, který nás fotil i při přípravách, dorazil ve 14:30, tedy hodinu a půl před obřadem.




Obřad nakonec začal s menším zpožděním, tedy asi v 16:30. Možná byste rádi věděli, kdo nám vlastně šel za svědky... Jedním ze svědků byla naše svatební koordinátorka, která s námi byla po celou dobu obřadu, no a dalším svědkem byl jeden ze zaměstnanců hotelu, který nám při obřadu pouštěl hudbu. No není to srandovní? A jak to vlastně probíhalo? Nejdříve začal mluvit oddávající. Abych řekla pravdu, nic jsme mu nerozuměli i přesto, že mluvil "anglicky". Dále následovalo opakování frází, kdy jsme mu rozuměli už tak zhruba každé třetí nebo čtvrté slovo :-D Pak už zbývalo si jen vyměnit prstýnky, u kterých jsme museli zopakovat zase pár frází, no a pak už to znáte. Na úplný závěr obřadu jsme ještě rozkrájeli dort a připili si šampaňským. Mimochodem, kdo by se bál angličtiny, tak si může k obřadu připlatit i překladatelku.

I Karolína do solemnly take you Přemysl to be my lawful husband , to have and to hold, to love and to cherish, to honour and to protect in health and in sickness, in prosperity and in adversity, for the better and the worse. 

Po obřadu následovalo focení. My jsme si vybrali mauricijského fotografa Zubeyra Kureemuna, kterého můžeme jednoznačně doporučit. Kdyby vás zajímalo jeho portfolio, mrkněte se SEM anebo SEM.



Na závěr dne už nás čekala jen výborná čtyřchodová večeře na pláži.



A co je potřeba zařídit po návratu do ČR? Můžu říct, že se jedná o poměrně zdlouhavý proces. No a jelikož žijeme v Anglii, tak je to vlastně ještě zdlouhavější. Ze všeho nejdřív potřebujete oddací list. Pokud vám ho nestihnout dodat v průběhu vašeho pobytu na Mauriciu, tak jak to bylo v našem případě, budete muset zaplatit poštovné a nechat si ho poslat. My ho nechali zaslat do cestovní kanceláře, která nám ho nechala přeložit do ČJ a soudně ověřit. Oba listy, jak anglický, tak český nám pak zaslali zpět. Samozřejmě, že si můžete nechat OL přeložit sami. Pak už zbývá jen navštívit matriku (což nás čeká tento pátek), kde budete potřebovat originál oddacího listu přeložený do ČJ, originály či kopie rodných listů, doklad totožnosti a v poslední řadě vyplněný formulář "Žádost o zápis o uzavření manželství", který se dá jednoduše stáhnout na internetu. Dále bude následovat to, že matrika, kterou navštívíte zašle potřebné dokumenty na speciální matriku do Brna, kde budou dokumenty ověřovat apod. Poté veškeré písemnosti zašlou zpět na původní matriku, kde si je vyzvednete. Tenhle proces může bohužel trvat až 3 měsíce. No a po tomhle vyřizování si konečně můžete vyřídit nové osobní doklady.

Zajímalo by vás něco dalšího? Budu ráda, když mi do komentářů napíšete další případné otázky.