Algarve
Ahoj!
Tak je to zase tady! Konec prázdnin a začátek školy! Je to zvláštní, ale i když už do školy nějaký ten rok nechodím, v tuhle dobu se každý rok cítím tak, jako kdybych do ní měla zase nastoupit. Pamatuju si ty pocity, kdy jsem vyrážela do papírnictví, abych si koupila nové sešity, propisky a podobně. Tohle bylo to, co mě na tom tak hrozně bavilo. Máte to taky tak?
Dnes bych se s vámi ráda podělila o naše zážitky z cesty po Portugalsku. Do Portugalska jsme se podívali poprvé v životě a musím říct, že nás uchvátilo, i když jsme toho zase tak moc nenavštívili. Jako první jsme zavítali do krásného regionu s názvem Algarve a to konkrétně do města Faro. Dalším městem, které jsme navštívili, bylo Porto, ale o tom zase v příštím článku.
Čtvrtek, 8. srpna 2019
Náš výlet začal odpoledne, když jsme vyrazili na letiště Stansted, odkud jsme nasedli na letadlo Ryanairu a vydali se směr Faro. Do Fara jsme přiletěli asi kolem 9. hodiny večer. Jelikož jsme si dopředu nezjistili, jak se z letiště dostat na naše AIRBNB, tento úkol nás čekal až na místě. Naštěstí jsme nasedli na správný autobus, který nás dovezl na zastávku, ze které jsme to měli na byt ještě takových 20 minut pěšky. Mimochodem, když jsme u těch zastávek, v autobusu nehlásí názvy zastávek, a když přijedete na danou zastávku, tak vlastně ani nevíte, kam jste přijeli, poněvadž tam chybí označení. My se tak museli spolehnout na GPS v mobilu. Na byt jsme se dostali až kolem 11. hodiny a kolem dokola nebyl ani žádný obchod s potraviny, takže nám nezbývalo nic jiného, než jít spát hladoví.
Pátek, 9. srpna 2019
Jelikož jsme měli kousek od bytu Lidl, rozhodli jsme se, že půjdeme prozkoumat, jak Lidl v Portugalsku vlastně vypadá a samozřejmě si něco pokoupit. Ještě před návštěvou Lidlu jsme ale zavítali do malé, poměrně zapadlé kavárničky/cukrárny Lara´s Bakery, která byla od Lidlu jen přes cestu. Na snídani jsme si dali pomerančový fresh juice, kávu a skvělý sandwich se šunkou a sýrem. V Lidlu jsme si nakoupili něco dobrého na zub, nákup jsme odnesli domů a vydali se objevovat Faro.
Abych řekla pravdu, ve Faru vlastně není velice co k vidění. Pár krásných a zajímavých míst se tam ale najít dá. Dopoledne jsme se jen toulali, navštívili jsme třeba místní klášter s krásnou vyhlídkou, zašli si na tradiční portugalskou Caldeiradu (rybí pokrm) do přístavní restaurace Cafe do Coreto, no a odpoledne na nás čekala vyjížďka na ostrovy Ilha Deserta, což byl nádherný pouštní ostrov a Ilha do Farol, kde jsme mohli vidět ať už maják, anebo taky tradiční portugalské domky, které se stávají v letní sezóně útočištěm mnoha cizinců. No a to byl vlastně konec našeho pátečního dobrodružství.
Poznatek č. 1: Na opalovacím krému nešetřete.
Poznatek č. 2: Noste klobouk.
Já jsem měla totiž to štěstí, že jsem se hned první den pěkně spálila a zřejmě chytla i úžeh. Večer mi totiž nebylo zrovna 2x nejlíp.
Sobota, 10. srpna 2019
Na tento den jsme měli naplánovaný výlet č. 2. Objednali jsme si ho už v pátek. Ráno samozřejmě nechyběla snídaně (tentokrát jsme vsadili na osvědčený Lidl), no a cestou do centra jsme se ještě stavili na skvělé smoothie v bistru Papaya. Na 10 hodin jsme měli naplánovaný odjezd. Tentokrát ne loďkou, ale dodávkou, do které se nás naskládalo i s řidičem asi 8 nebo 9. Abych vám řekla pravdu, zájezd jsme si koupili s tím, že uvidíme krásy pobřeží Algarve. O tom co nás čeká, jsme neměli ani ponětí.
Po asi hodinové cestě jsme dorazili k jeskyním Benagil. Na místním parkovišti jsme dostali za úkol si nechat veškeré věci v autě, na sobě si nechat jen plavky a ponechat si jen mobily. Každý z nás dostal záchrannou vestu, ploutve a prkno (bohužel nevím, jak se mu přesně říká) a vyrazili jsme na místní pláž. Stále jsme nevěděli, co nás čeká.
Na pláži jsme odevzdali mobily a boty do voděodolného pouzdra, které měl náš řidič/instruktor na zádech a nasadili si ploutve. Po zjištění, že má voda asi 19 stupňů a vlny nejsou zrovna nejmenší, jsem začala mít opravdu strach a začala litovat toho, že jsme tento zájezd vůbec kupovali. O tom, že bude možnost si zaplavat v oceánu na prknech jsme věděli, ale že to bude vlastně povinné a po poměrně rozbouřeném oceánu se budeme muset dostat do jeskyně, jsme neměli ani tušení. Nezbývalo nám ale nic jiného, než se překonat nebo jak se říká, vystoupit ze své komfortní zóny a do jeskyně nějak doplavat. Upřímně, chvílemi jsem myslela, že to prostě nedám a z vody mě budou muset tahat ven. Po pár minutách jsme se ale naštěstí do jeskyně dostali a mohli se tak začít kochat.
V jeskyni jsme strávili asi 45 minut. Pak bylo načase doplavat zase zpět. Zkuste si to představit. V jeskyni poměrně chladno a vy máte opět skočit do té ledové vody. I zpáteční cesta se nám přes počáteční obrovské vlny podařila a já si tak mohla oddechnout, že mám tuhle zkoušku za sebou. Jednu věc ale můžu říct. Byl to zážitek!
Druhá polovina výletu už byla naštěstí klidnější. Řidič nás zavezl k Marinha Beach, což byly krásné pláže se skalními útvary nejrůznějších tvarů. Tady jsme měli hodinu na to, abychom si všechno pofotili a případně si ještě skočili do oceánu.
Po pětihodinovém výletě jsme opět dorazili do centra Fara a unavení si to namířili na byt. Večer už jsme jen zamířili do restaurace 8 Tapas na večeři a do restaurace Chelsea na zmrzlinu.
Zjištění: Nevím, jak v jiných městech, ale ve Faru se v žádné kavárně či restauraci nedalo platit kartou. Proto u sebe vždy mějte hotovost!
Neděle, 11. srpna 2019
V neděli jsme si trochu přispali a kolem oběda jsme vyrazili opět do centra, kde jsme nasedli na autobus, směr pláž Faro. Tento den jsme vlastně víceméně prolenošili. A ano, zase jsme vlezli do toho ledového oceánu. Večer už jsme si jen sbalili baťohy, jelikož nás v pondělí čekal přesun do Porta.
Pondělí, 12. srpna 2019
Náš plán byl takový, že v půl 9 ráno nasedneme na vlak do Porta. Bohužel jsme k naší smůle při kupování lístků zjistili, že ve vlaku zbývá poslední volné místo a my tak vstávali zbytečně brzo a na naše AIRBNB už jsme se vrátit nemohli. Další vlak jel kolem 2. hodiny odpoledne, takže nám nezbývalo nic jiného, než toho půl dne někde přečkat. Zamířili jsme tedy do kavárny Chelsea - Coffee & Brunch, kde jsme strávili 6 hodin, vychutnali si skvělý brunch a kávu. Naštěstí nás odtud nevyhodili a my tak nemuseli v tom horku pochodovat s těžkými baťohy na zádech.
Poslední 2 hodiny v kavárně už jsem se začínala docela nudit. Rozhodla jsem se tedy aspoň na chvíli vyjít ven a podívat se po obchodech. Druhá hodina se naštěstí začala blížit a my mohli vyrazit konečně na nádraží. První 3 hodiny jsme strávili v poměrně starém vlaku, který nás dovezl s dost velkým zpožděním do Lisabonu. Dovedete si představit ty nervy, když víte, že váš přípoj měl podle jízdního řádu už dávno odjíždět? K našemu štěstí na nás ale vlak Lisabon - Porto počkal a nám se opravdu hodně ulevilo. Řeknu vám, že jsem hezčím vlakem asi v životě nejela. Cesta mezi Lisabonem a Portem trvala další 3 hodiny.
Do Porta jsme dorazili už za tmy a náš poslední úkol byl najít metro a dopravit se na další AIRBNB. Portské METRO (jak tomu říkají) je ve skutečnosti spíše něco jako tramvaj a občas jede nad zemí, občas pod zemí. A co se týče orientace v metru? My tomu říkáme tourist unfriendly, takže zorientovat se tam není zrovna nejjednodušší. Asi v 10 večer jsme se konečně dostali na naše ubytování, kde na nás čekala postarší paní a asi v 11 hodin v noci nám ještě udělala přednášku o tom, co všechno můžeme v Portu vidět :-D
Pokračování příště!
Pozn.: Ani jeden ze zmíněných podniků nemá svou vlastní webovou stránku. Pokud by vás zajímalo víc, mkrněte na Trip Advisor.
Kdo je Karolína?
5 Komentářů
Přiznám se, že jsem v hlavě měla fakt nechutně dlouhý komentář, ale než jsem se dostala přes ty nádherné fotky na konec článku, tak jsem polovinu z toho co jsem chtěla napsat zapomněla. :D Takže se omlouvám.
OdpovědětVymazatKaždopádně fotky máš teda opravdu parádní. To s tím spaním na lačno mě mrzí. Jsem tip člověka, co se jde najíst klidně ve dvě v noci, takže představa, že se nemůžu najíst kdy chci mě dost děsí.
Děsivé je i to, jak vás "nutili" plavat ledovou vodou do té jeskyně. Asi by mě ranilo. Nehledě na to, že odevzdat všechny věci v podstatě cizímu člověku by ve mě taky velkou důvěru nevyvolalo.
Se sluníčkem je to pech. Spálení a úžeh dokáže pěkně zavařit i doma, natož v zahraničí na dovolené. Já teplo celkově špatně snáším, takže pobyt na pláži nebo pod rozpáleným sluncem pro mě opravdu není.
Btw. kdyby do mě po celoodpoledním cestování začal někdo hustit informace o možných aktivitách , tak to pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven a nevím nai zbla. :D
Jééé, to jsem ráda, že se ti fotky líbí. Co se týče toho plavání, tak nás nenutili. My jsme si akorát pořádně nezjistili, co nás čeká, když jsme si ten výlet kupovali. Instruktor, který u sebe měl naše mobily plaval samozřejmě s námi a dával na nás pozor, takže jsme se o ně nemuseli bát. A co se týká těch informací, tak jsem to vlastně dělala tak, jak píšeš. Jedním uchem dovnitř a druhým ven. Už jsem byla po celém dni tak unavená, že jsem se pořádně nemohla soustředit :-D
VymazatAha, tak to jsem z článku špatně pochopila. Já právě myslela, že ano. O:-)
VymazatA ani se ti nedivím, že už ses nemohla večer soustředit.
Máte alespoň co vyprávět. Tu ledovou vodu vám vůbec nezávidím, ale snad to za tu krásu potom stálo :) Už se těším na článek z Porta, protože bych se tam jednou chtěla určitě podívat.
OdpovědětVymazatZa ten zážitek a tu krásu, jak říkáš, to určitě stálo :) Článek z Porta by měl vyjít už tento víkend, tak se těš :)
Vymazat