Ohlédnutí za minulým rokem

by - 4.3.18

Ahoj!

Dnes bych se s Vámi chtěla ohlédnout za rokem 2017. Musím říct, že se pro mě stal doslova přelomovým. Vím, že se tyhle tipy článků píšou obvykle v lednu. Doufám tedy, že i přestože je začátek března, se do mého dnešního povídání rádi začtete.

Rok 2017 mi přinesl jak pozitivní, tak negativní zkušenosti či zážitky. O všem se Vám tu rozepisovat nebudu. Zkrátka, vyberu to, co pro mě bylo a vlastně pořád je opravdu důležité.

Hned začátek roku, konkrétně 6. únor 2017 se pro mě a mého přítele stal převratným. Už koncem roku 2016 jsme se totiž rozhodli, že zkusíme vycestovat do Londýna, kde si najdeme práci. Ještě dodnes si pamatuju, jak mizerně jsem se v den našeho odletu cítila. Nikdy předtím jsem totiž nebyla bez rodiny tak dlouho. Zároveň jsem nevěděla, co mě čeká. Tak například ubytování a kartičku na metro jsme měli zařízené. Co nás ale teprve čekalo byl třeba NIN pohovor (National Insurance Number je číslo, které potřebujete, pokud chcete pracovat v Anglii), ale tím nejtěžším bylo hledání samotné práce. Pokud by Vás mé zkušenosti zajímaly dopodrobna, určitě mrkněte na mé starší články. Všechny mé zážitky jsem rozepsala do 3 článků, které najdete TADY, TADY a TADY. Zjednodušeně, zbytek února jsem strávila hledáním práce a od března do poloviny července jsem pracovala za barem v jedné z londýnských hospod.


Jestli mě tenhle rok něco do značné míry ovlivnilo, tak to bylo rozhodně cestování. Našla jsem v něm nejen obrovskou zálibu ale také poznání. Právě díky cestě do Anglie jsme se tak nějak více odvázali, objevili nové možnosti a mohli tak zažít něco, k čemu bychom se zřejmě nikdy neodhodlali. V druhé polovině července jsme si prostě sbalili baťohy, v práci dali výpověď a vyrazili na cestu po jižní Francii a Španělsku. Musím se přiznat, že jsem v průběhu naší cesty dokázala překonat sama sebe ať už tím, že jsem asi 3 noci strávila venku pod hvězdami nebo tím, že jsem zdolala dvacetikilometrový výšlap na Col d´Izoard. Naše zážitky jsem stejně tak popsala a můžete si je přečíst TADY, TADY, TADY a TADY. Po návratu ze Španělska se nám poštěstilo procestovat ještě pár anglických měst a navštívili jsme Cambridge, Bournemouth a Guildford. Pokud by Vás zajímaly fotky, mrkněte na TENTO článek.


V polovině srpna ale byl čas se zase vrátit do práce. Tu se nám tenkrát podařilo najít poměrně rychle a tak jsme oba dva nastoupili do kaváren. Co jsme ale věděli, bylo to, že v Londýně už dlouho setrvávat nechceme. Město jako takové jsme měli a máme rádi. Náš plán byl ale takový, že si zkusíme najít práci mimo Londýn, zkrátka jsme chtěli začít pracovat pro nějakou anglickou rodinu. Věděli jsme totiž, že tak lze ušetřit nejen čas, ale také peníze. No a po měsíci práce v kavárnách se na nás usmálo štěstí.


Další změna práce tedy nastala poměrně rychle. Doteď si pamatuju ty pocity, když jsme přijížděli do malé vesničky kousek od Londýna, abychom si prohlédli náš potenciální dům a vlastně zároveň také práci a seznámili se s paní domácí. Z celého setkání jsme byli poměrně rozrušení, převládaly však pozitivní pocity, jelikož jsme si skutečně přáli, aby nám to vyšlo. A asi za 2 dny přišla odpověď: Bereme Vás!!! A 22. září už jsme byli přestěhovaní. Je to neskutečné, ale za pár dnů už to bude půl roku, co jsme pro naši rodinu začali pracovat.


Až do předminulého roku jsem Vánoce trávila s rodinou. Ty minulé Vánoce jsem poprvé zažila nejen v jiném městě, ale také v jiné zemi a s přítelem. Rodině jsem dárky zkrátka poslala balíkem. Abych byla upřímná, čekala jsem, že to ponesu hůř. Nakonec si tyto Vánoce a hlavně to, co se mi stalo na Štědrý večer, budu pamatovat do konce života. Přítel mě totiž požádal o ruku! Z tohohle zážitku jsem se v pozitivním slova smyslu vzpamatovávala asi ještě další týden.


A jaký byl ten Váš rok 2017? Byl pro Vás v něčem přelomový? Určitě mi dejte vědět do komentářů. Já už teď doufám, že mě tento rok čeká spousta dalších zážitků a pevně věřím v to, že budou stejně tak dobré jako ty loňské.


Mohlo by se vám líbit

0 Komentářů