Ad otěhotnění: To bývá často kvůli víře, že HA je nějaká magie. Bohužel, i když má za normálních okolností velmi vysokou účinnost, není absolutní. Stres, různá onemocnění, vzájemná kontraindikace s jinými léčivy... to všechno může účinnost HA dost výrazně ovlivnit, ale spousta lidí se o to nějak nezajímá a pak občas přijde překvapení.

Já bych to nejradši nebrala, na druhý straně vidím dobrý věci jako pravidelnsot cyklu, menstruace se zpravidelnila, zmenšila se intenzita a i bolesti, neotěhotním a pro přítele se to samozřejmě hodí, toto u mě pořád převažuje, ale je mi 20 ale už ted přemýšlím, kdy ji vysadím, jelikož chci co nejdřív před věkem, kdy budu chtít miminko. A je mi smutno, když vím, jaký jsou ty hormony svinstvo, taky pozoruji, že jsem asi stokrát víc náladovější.

Mně HA vůbec nesedla, měla jsem při ní řadu zdravotních problémů a náběh na zánět žil. Rok a půl po vysazení pořád bojuji s nepravidelností cyklu (před prášky jsem ho měla vždy pravidelný a bez problémů) a příšernou pletí. Doteď lituju, že jsem s tím kdy začínala. Holt je to hodně individuální.

LENN

Já měla o negativech HA poměrně komplexní informace už někdy ve třinácti... pamatuju si, že jsem tenkrát řešila... "A zbytek těch hormonů jako žena teda vyčůrá? A co to dělá v přírodě?..." (cca rok 1992) A ze všech těch důvodů jsem jí nikdy nebrala. Praktikovali jsme pak s mužem metodu PPR, na který se mi moc líbilo, že může bejt jak antikoncepční, tak naopak velmi koncepční... a až do mejch šestatřiceti nám stoprocentně vycházela ať už jsme jí chtěli použít tak a nebo zrovna naopak... až pak se mi zničeho nic předběhla zcela nestandartně ovulace... tak moc k nám naše nejmladší chtěla ;-)