• Home
  • Kontakt
  • Ze života
    • Jak jsem...
    • Těhotenství a mateřství
    • Úvahy ze života
  • Cestování
    • Cestovatelské tipy
    • Česká republika
    • Francie
    • Irsko
    • Itálie
    • Mauricius
    • Nizozemí
    • Portugalsko
    • Španělsko
    • Velká Británie
  • Životní styl
    • Jezevčíci
    • Motivace
    • Přečteno
    • Recepty
    • Rozhovory
    • Vánoční články
    • Wishlisty
  • Móda
  • Život v Anglii
  • Krása
    • Kosmetika a já
    • Kosmetické rady
    • Kosmetické recenze
Facebook Instagram Youtube

life with carol

Používá technologii služby Blogger.
Ahoj! 

Ještě 6 dní a už tady bude zase... Štědrý den! Sotva skončí jedny Vánoce, už se těším na ty další. Máte to taky tak? Já Vánoce miluju! 

Myslím, že ve většině domácností to právě na Štědrý den vypadá podobně - spousta cukroví, pohádek a té skvělé vánoční pohody. Dnes jsem pro Vás tedy připravila článek, ve kterém se dozvíte, bez čeho se na Štědrý den neobejdu. Tak pojďme na to!

Domácí vánočka
A s ní spojená rodinná snídaně, u které se vždy sejdeme s mamkou, taťkou a ségrou a společně posnídáme mamčinu skvělou vánočku. Bohužel si tento rok budu muset vánočku upéct sama, jelikož trávím letošní Vánoce v Anglii, tak doufám, že se mi povede.


Pohádky
Na Štědrý den u nás běží televize od rána do večera. Vždycky sledujeme pohádky, pojídáme u toho cukroví a další dobroty a užíváme si tu skvělou vánoční atmosféru. A jak to bude letos vypadat u mě? Pohádky jsem si musela zkrátka postahovat z internetu. Mimochodem, pokud by vás zajímaly mé oblíbené pohádky, mrkněte na předposlední článek.


Cukroví
Druh, bez kterého si Vánoce neodvedu představit je zaručeně linecké. Překvapivě nejsem milovníkem perníčků. A co bude na našem stole letos? Samozřejmě linecké, citronové sušenky s čokoládou a rafaelo. A jaké je to Vaše oblíbené?


Vánoční stromeček
S přítelem jsme si stromeček nazdobili už před více než týdnem, bohužel máme tento rok umělý. Ty živé jsou tady v Anglii totiž poměrně dost drahé. Aby nám to tady aspoň trochu provonělo, natrhám do vázy pár větviček jehličí. Doma míváme vždycky stromek živý, který zdobíváme se ségrou 23. prosince. 


Kofola
Jo, asi to někomu připadá divné, ale je to tak. Moje milovaná kofola, kterou už jsem neměla ani nepamatuju. Mám ráda i ty vánoční limitované edice. Před Vánoci si ji vždycky koupím a popíjím ji u štědrovečerní večeře. Upřímně, kam se na ni hrabe Coca Cola?


Rodina
Tak bez té se ty letošní Vánoce budu muset obejít, což mě mrzí ze všeho nejvíc. Budou to tak pro mě první Vánoce strávené bez nich. Sama jsem zvědavá jak to zvládnu. Doufám, že se po Vánocích domů dostanu co nejdříve.


A co na závěr? Jelikož je tohle pravděpodobně poslední článek tohoto roku, chtěla bych Vám všem poděkovat za krásné komentáře a vůbec za to, že mé články čtete. Zároveň Vám chci popřát krásné Vánoce a vše nejlepší do Nového roku!
Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj! 

Také už začínáte odpočítávat dny do Štědrého dne tak jako já? Vánoce totiž miluju! Bohužel je ale tento rok kvůli předraženým letenkám nebudu trávit v České republice, ale tady v Anglii. Budou to tak pro mě první Vánoce bez rodiny... 

Abych řekla pravdu, pro mě začínají Vánoce vlastně už 1. prosince. Už začátkem prosince totiž všechno zdobím vánočními dekoracemi, sleduju vánoční filmy a pohádky. A jak to máte Vy?

Právě proto, že tu máme za chvíli Vánoce a jako každý rok lze očekávat, že se televizní stanice budou předhánět v tom, kdo odvysílá lepší pohádku, jsem pro Vás v dnešním článku připravila tipy, které by Vám mohli právě při výběru té správné pohádky pomoci. 

Dvanáct měsíčků

Kdo by neznal příběh Marušky, kterou zlá macecha poslala v zimě pro jahody? Přestože je pohádka na ČSFD hodnocená pouze 54%, já jsem si ji zamilovala hned na poprvé, co jsem ji viděla v televizi. Jedním z důvodu, proč je tahle pohádka mou oblíbenou je také to, že se natáčela v Rožnově pod Radhoštěm, a to konkrétně v krásném rožnovském skanzenu, kam jsme dřív pravidelně jezdívali s rodinou před Vánoci. 


Anděl páně

Krásný vánoční příběh odehrávající se jak v nebi, tak na zemi, vypráví o čertovi a andělovi, kteří jsou jednoho dne vysláni samotným Bohem na zem. Anděl Petronel, kterého ztvárnil skvělý herec Ivan Trojan, je totiž pověřen úkolem napravit alespoň jednoho hříšníka. Společnost mu dělá čert Uriáš, kterého si zahrál neméně charismatický Jiří Dvořák. 


Láska rohatá

I když se pohádka svým dějem k Vánocům neváže, já bych si bez ní vlastně Vánoce nedovedla představit. Čert s podivným jménem Záprtek dostává těžký úkol. Musí totiž získat pekelný úpis od člověka. Při tomhle hledání potkává služebnou Aničku, která byla pověřena neméně těžkým úkolem. V hlavní roli tentokrát s Jirkou Mádlem a Tatianou Pauhofovou.


Veselé Vánoce přejí chobotnice

I když se v tomhle případě jedná spíše o film a ne pohádku, přesto jsem ho zařadila do dnešního článku. Co by to bylo za Vánoce bez chobotniček. Vánoční příběh Honzíka a Evy navazuje na první díl Chobotnice z druhého patra. Kouzelné chobotničky i v tomhle díle tropí nejrůznější hlouposti. Co mám na tomhle filmu ráda jsou třeba i krásné záběry zasněžené Prahy. 


Krakonoš a lyžníci

Zimu, kterou můžete v pohádce vidět, by si přál zažít asi každý. Ta spousta sněhu... Kromě krásné hudby složené Petrem Hapkou uvidíte, jak se žilo na horách počátkem 20. století, v době, kdy do Krkonoš přišly lyže neboli ski. 


A jaké jsou ty Vaše oblíbené?

Pokud by Vás zajímali třeba tipy na vánoční filmy, mrkněte na video z minulého roku. Odkaz najdete TADY.
Share
Tweet
Pin
Share
4 Komentářů
Ahoj!

Prosinec je tady a s ním i můj další wishlist. Primark je prostě závislost, no a protože jsem na stránkách Primarku objevila spoustu krásných věcí, napadlo mě vytvořit wishlist pouze z tohohle obchodu. Tentokrát jsem vybrala kousky oblečení v neutrálnějších barvách. Pojďme si tedy všechno to oblečení představit.


Pro někoho to může být kýčovité, mně se ale vždycky vánoční svetry líbily. Na stránkách Primarku jsem narazila na světle modrý svetřík se sněhulákem, který můžete vidět vlevo nahoře. Už se s ním vidím, jak sedím u stromečku a u toho pojídám vánoční cukroví. No není to skvělá představa?

Druhou věcí je tentokrát černá kabelka svýšivkami. Přestože se kabelka svými motivy hodí možná více na jaro či léto, v zimě podle mě dokáže rozbít jednotvárný a neutrální outfit. Do kabelky hodíte ty nejnutnější věci a můžete vyrazit. 

Svetry, svetry, svetry... Já je prostě miluju. Tedy hlavně na podzim a v zimě. Není nic pohodlnějšího a teplejšího. Šedý svetr, který vidíte vpravo nahoře, je netradiční díky odhaleným ramenům. Navíc já rolákové svetry miluju, což je pro mě určitě další plus. Tenhle kousek si dokážu představit k jednoduchým skinny džínům. 

Musím se přiznat, že klasické černé sako sháním už nějakou tu dobu. Nejenže je to věc, která by ve vašem šatníku neměla chybět, ale také je to skvěle zkombinovatelný kousek oblečení. Sako s prodlouženou délkou se dá sladit jak s elegantním, tak se sportovním oblečením.

Dalším kouskem jsou pletené šedé šaty s dlouhýmrukávem. Těmito šaty podle mě nezklamete ani neurazíte. Dovedu si je představit třeba s nízkými kozačkami a nějakým výraznějším kabátkem. 

Ponožek není nikdy dost. V zimě tyhle huňaté a hřejivé ponožky opravdu miluju. V Primarku je seženete za pár korun. Není nad to vylézt večer ze sprchy, obléknout si pyžamo spolu s těmito teploučkými ponožkami. 

No a jsme u konce. Jako poslední tu mám další must-have, tentokrát klasické černé kalhoty, tyhle jsou s vyšším pasem, což mám u kalhot ráda. Momentálně mám ve svém šatníku pouze džíny, takže by to černé kalhoty opravdu chtělo pořídit. 

Tak jak se Vám líbil můj dnešní wishlist?
Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Vím, že věta, kterou Vám teď řeknu tu byla už hodněkrát omílána, ale ... ten čas opravdu neuvěřitelně letí! Vzpomínám si, jak jsem tenhle wishlist psala minulý rok. To jsem ještě bydlela a pracovala v Brně. No a teď ho píšu nejen v jiném městě, ale také v jiné zemi. 

Já tohle tvoření wishlistů opravdu miluju. Mám ráda, když můžu jen tak brouzdat po internetu, hledat, co kde mají hezkého a pak se s Vámi o ty tipy podělit právě na mém blogu. No, nebudu to protahovat. Pojďte se se mnou mrknout na všechno, co jsem objevila. 


Klasicky začnu z levého horního rohu. Svíčka s vůni perníku je něco, do čeho jsem se zamilovala, když jsme začali pracovat tady na venkově. Jedna taková svíčka nám tu totiž zůstala snad po lidech, kteří tu pracovali před námi. Jakmile jsem k té svíčce přivoněla, řekla jsem si, že si tuhle vůni určitě ještě musím pořídit. Na internetové stránce andromedo.cz jsem právě na jednu takovou narazila. Vybrat si můžete ze 2 velikostí, menší za 219 Kč a větší za 239 Kč.

Na bílou misku s červenými vánočními motivy jsem narazila v IKEI. Dokážu si představit z takovéhle misky o Vánocích snídat. Podle mě ale také skvěle poslouží například k servírování ať už oříšků, oliv atd. Misku seženete pouze za 39 Kč.

U třetího výrobku ještě u IKEI zůstaneme. Co by to bylo za Vánoce bez svíček? Takové Vánoce si zkrátka nedovedu představit. Tímhle jednoduchým svícnem s potiskem maličkých hvězdiček určitě nic nezkazíte. Vůně svíčky je na stránce popisována jako přírodní s tóny ohně a kouře. Koupíte ji jen za 25 Kč. 

Čtvrtou dekorací je tentokrát povlak na polštářek. Přestože povlak na sobě nemá vánoční motivy, kombinace šedé s červenou mně samotné ty Vánoce připomíná. Povlak seženete na stránce HOUSEDECOR, kterou jsem Vám představovala už ve wishlistu z minulého roku. Tenhle povlak Vás vyjde na 289 Kč.

Jedinou nevýhodou e-shopu HOUSEDECOR je dlouhá čekací doba. Zboží navíc mívají často vyprodané, takže je někdy potřeba počkat a vysledovat si, až ho budou  mít opět na skladě. Z tohohle e-shopu jsem vybrala i tenhle svícen ve tvaru srdíčka s hvězdičkami. Co se materiálu týče, na stránce není uveden, ale viděla bych to na dřevo. Dekorace, kterou seženete za 89 Kč, není přeplácaná, takže se opět hodí do každého interiéru. 

Na vánočním stole nesmí samozřejmě chybět prostírání. Na tohle jsem narazila opět na HOUSEDECORU. Ta kombinace nenápadné šedé a výrazné červené je prostě krásná. Není to tak? Plstěné prostírání s andělíčky a cesmínou pořídíte za 89 Kč.

No a jsme na konci letošního wishlistu. Poslední položkou je nádherný vánoční hrníček s hvězdou za 149 Kč. Nevím, jestli jsem Vám to už někdy říkala, ale já jsem do hrníčků tak trochu blázen. Miluju, když si pokaždé můžu uvařit čaj nebo kávu do jiného hrnku. Spousty dalších hrníčků s nejrůznějšími motivy seženete na andromedo.cz. Mimochodem, skvělý tip na vánoční dárek :)

Jak se Vám vybrané dekorace líbí?


Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Na dnešní den jsem si pro Vás přichystala trošku speciální článek a to konkrétně rozhovor. Tenhle typ článku jste u mě na blogu ale mohli vidět už minulý rok. Tenkrát jsem vyzpovídala blogerku Timku z blogu www.timkablog.sk. Její blog byl zaměřený na studium. Tentokrát jsem pro Vás vybrala blog z docela jiného soudku. Blogerka Verča z blogu Veronique Beauty se věnuje ať už kosmetickým recenzím, receptům či make-up tutoriálům. Musím přiznat, že Verča je nejen moje spolužačka ze střední, ale také člověk, který mi pomohl s vytvářením mého blogu, za což jsem jí nesmírně vděčná. Už Vás ale určitě zajímá, na co, že jsem se jí vlastně ptala...
Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Ahoj!

Podzim se nám pomalu, ale jistě chýlí k druhé polovině, což znamená, že se nám opět čím dál víc blíží Vánoce. Já už postupně chystám vánoční články a také videa. Prvního vánočního článku se tedy dočkáte už na konci listopadu. Zatím Vám neprozradím, čemu bude věnovaný. Pokud by Vás ale zajímalo něco konkrétního, klidně mi napište do komentářů.

V dnešním článku bych Vám ráda představila 7 věcí, bez kterých se na podzim neobejdu. Tak pojďme na to!


Svíčky

Upřímně, kdo z Vás by si dovedl představit podzim či zimu bez toho, aniž by si za celou dobu nezapálil jedinou svíčku? Já sama svíčky miluju. Ráda si svíčku zapálím jen tak, když večer relaxuji. Svíčka celému pokoji prostě dodá úplně jinou atmosféru.
Share
Tweet
Pin
Share
6 Komentářů
Ahoj!

Tak je to tady! Čas se nám zase o hodinu posunul. V pět hodin večer tma jako v pytli... Ale s tím prostě nic nenaděláme. Upřímně, já už pomalu začínám shánět dárky. Možná si někteří z Vás říkají, že jsem blázen, ale Vánoce letos neslavím doma, tudíž mě čeká shánění dárků po Londýně, jejich následné balení jak do papíru tak do velké krabice, kterou budu zasílat do ČR, takže bych byla ráda, kdyby tam ta krabice dorazila ideálně už v půlce prosince. Doufám tedy, že vše dopadne tak, jak si přeju. 

O víkendu jsme využili slunečného počasí a vyrazili v té naší malé anglické vesničce na procházku kolem řeky. Zároveň jsem se po dlouhé době rozhodla opět nafotit outfit. Tentokrát je v hlavní roli výrazně červený svetr z Primarku. Pamatuji si, že jsem se tehdy hodně dlouho rozhodovala, jestli ho koupit nebo ne. Jak se Vám líbí kombinace s ostatními kousky? 

svetr - Primark, džíny - Primark, kabát - House, kozačky - CCC, kabelka - Primark, buřinka - H&M
Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Tak u nás v Aglii běží podzim v plném proudu. Všude plno listí, věčně pochmurné a deštivé počasí... Jak to tak znám, tak podzim bude za chvíli pryč a pomalu nám bude začínat zima. Jsem zvědavá, jestli se tady dočkáme vůbec nějakých sněhových vloček. Doufám, že jich spadne aspoň pár...

www.pixabay.com
Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Tak jak si zatím užíváte podzim? Upřímně, já zatím nic moc. Ale věřím, že se to brzy změní, a to hlavně z toho důvodu, že již tento týden vyměním rušný Londýn za poklidný venkov. Na tuhle změnu se opravdu těším. Abych řekla pravdu, Londýn je hezké město, ale nedovedla bych si představit tady žít dlouhodobě. A jak to máte vy?

Jelikož je podzim už v podstatě v plném proudu, zapátrala jsem po internetu, abych mohla vytvořit opět nový podzimní wishlist. No, oblečení není nikdy dost, že? Do wishlistu jsem zařadila opět jak oblečení, tak nějaký ten doplněk. No a tohle už je výsledek:



No a začnu hned z levého horního rohu. Černá áčková sukně je podle mě jedním ze základů šatníku. Asi bych se tedy měla stydět, že v mé skříni právě tenhle kousek chybí. Sukně je zkrátka sladitelná s čímkoliv a nositelná jak v zimě tak v létě. No a na jednu takovou jsem narazila například na ZOOTu (odkaz najdete TADY). Podle mě se ale dá sehnat i levněji.

Řetízek s přívěskem jezevčíka. Tak tady se nejedná o žádný módní trend, ale spíše o citovou záležitost. Jak možná víte, tak patřím mezi velké milovníky jezevčíků. Tenhle řetízek jsem objevila na stránkách www.spagetky.cz. Pokud se nemýlím, tak koupí nějakého z výrobků podpoříte také jezevčíky z organizace Jezevčíci v nouzi. 


Říká se, že v jednoduchosti je krása a právě tomuhle měřítku podle mě odpovídá velká černá kabelka, která je taky jedním z must have. Nejenže se Vám do ní vleze spousta věcí, ale dá se i skvěle kombinovat s nějrůznějšími outfity. Podle mě není na škodu zainvestovat a pořídit si opravdu kvalitní kabelku, která dlouho vydrží a nevyjde z módy. Tu z obrázku jsem našla na ZOOTu (značka Pieces Jenica).

Dalším kouskem, který by se mi hodil je lehká podzimní parka. Parky jsem okukovala už párkrát v Primarku, ale nikdy jsem si žádnou nekoupila. Parka v neutrální barvě (jako je právě ta na obrázku) se podle mě hodí jak ke sportovnímu tak k elegantnějšímu outfitu. Na tuhle jsem narazila na e-shopu H&M.  

Na ZOOTu jsem také objevila krásný světlé růžový křivák od značky Tally Weijl. Nápadité a mladistvé kousky od značky Tally Weijl mám opravdu ráda. Právě takovýmto růžovým křivákem podle mě rozbijete jakýkoliv jednotvárný outfit, kdežto klasickým černým křivákem (který bych mimochodem potřebovala taky) nikdy nic nezkazíte. 

Mezi mé časté problémy patří to, že když si chci vzít malou kabelku, mám problém do ni nacpat veškeré potřebné věci, včetně mé velké peněženky. Už delší dobu tak přemýšlím nad pořízením nějaké menší a zároveň skladnější peněženky a na jednu takovou jsem narazila opět na ZOOTu. Jedná se o krémovo-šedé květované malé psaníčko značky Cath Kidston (odkaz TADY). Ano, jedná se sice o psaníčko, na ZOOTu je ale zařazeno do kategorie peněženek. I když, jak tak přemýšlím nad těmi rozměry, peněženka je sice úzká, ale nejsem si úplně jistá, zda by se mi vlezla do mé nejmenší kabelky...

Další věcí, která mě v Primarku zaujala jsou tyhle manžestrové šaty. Nemůžu si pomoct, ale hrozně mi připomínají dětství. Pamatuju si doby, kdy měla jedny takové fialové ségra. Nejlepší je to, že pod šaty můžete vzít cokoliv, svetr, mikinu a nebo jen tričko.  V době psaní článku jsem na stránkách Primarku bohužel vínové šaty už nenašla, tak dávám odkaz aspoň na černé a najdete je TADY.

Předposledním kouskem z oblečení je krásný žíhaný cardigan značky VERO MODA. Po cardiganu se dívám už dlouho. Nejenže je to módní kousek oblečení, ale také se dá skvěle vrstvit. Jak nosíte cardigan vy? Své tipy mi klidně napište dolů do komentářů!

V mém wishlistu nesmí chybět ani boty. Tyhle jsou z CCC a jsou vhodné nejen na podzim, ale stejně tak i na zimu. Nízké kotníkové kozačky Vám poslouží vždy, když nevíte, jaké boty zvolit. Podle mě by takovéhle botky neměly v žádném botníku chybět. No, mě tam samozřejmě chybí...  

Úplně posledním kouskem z podzimního wishlistu je pončo. Podle mého názoru pončo poslouží zkrátka jako náhražka jakékoliv bundy. Zřejmě bych volila jinou barvu než růžovou, avšak na tomhle konkrétním mě zaujal střih a třásničky na spodní straně. Přestože pončo nepatří do skupinky must have, určitě patří do skupinky originality a nápaditosti.

Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Krásnou zářijovou neděli všem! Půlka září za námi a za pár dnů tu máme oficiálně podzim. Až s příchodem září nám tu v Londýně vlastně začala ta pravá Anglie. Každý den totiž prší a upřímně už teď v září jsou dny, kdy není na škodu si na sebe vzít zimní kabát. Já se ale s Londýnem za pár dní rozloučím.... Zatím Vám ale nebudu říkat proč. Na to si ještě pár dní budete muset počkat. Nebojte se, všechno se v pravou chvíli dozvíte!

Na dnešek jsem přichystala už 8. kosmetickou recenzi! Tak si pojďme zhodnotit další 3 produkty!

Olej na vlasy | PANTENE PRO-V | Keratin repair oil with vitamine E for weak and damaged hair

Cena: cca 100 Kč
K dostání: v drogeriích, na e-shopech

Tenhle olejíček jsem si pořídila při mé poslední návštěvě ČR někdy v červnu a doposud jsem ho úplně nespotřebovala. Co se týče výdrže, při používání 3x týdně by Vám tedy měl vystačit cca na 4- 5 měsíců. S olejíčkem, který používám vždy po umytí vlasů, jsem maximálně spokojená. Moje nepoddajné vlasy tak nějak zkrotí, zjemní a zároveň jim dodá trochu toho lesku a ochrany proti poškození. Přitom vlasy vůbec nezmastí. Olejíček Vám tedy můžu všema deseti doporučit! Já sama si ho plánuji koupit znovu.

Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Zaří, září... Je neuvěřitelné, jak to letí. Další školní rok je opět tady a za chvíli nám začne podzim. I když musím říct, že podzim určitě patří mezi mé oblíbené roční období. Je to totiž období teplých šál, čajů, propršených dnů, barevného listí... A to je právě to, co na podzimu tak miluju. Jak to máte vy?

Protože jsme v průběhu prázdnin měli možnost navštívit 3 anglická města, rozhodla jsem se Vám ukázat aspoň pár fotek a dát Vám tak třeba tipy na to, které město navštívit.

Guildford

Město, které je jižním směrem vzdáleno ani ne hodinu od Londýna, jsme měli možnost navštívit hned po našem návratu z Mallorky. Guildford je známý nejen díky svému hradu, ale také díky tomu, že zde pobýval známý spisovatel Lewis Carrol, autor Alenky v říši divů.

Share
Tweet
Pin
Share
3 Komentářů
Ahoj!

Tak je to tady! Poslední článek o poslední části naší cesty. Dnes Vám tedy popíšu, jak vypadaly naše dny na Mallorce a to konktétně ve městě Palma de Mallorca. Mallorca je sama o sobě krásný ostrov. Pokud se tam jednou vydáte, zkuste si pujčit třeba auto, kolo, no prostě cokoliv, abyste nemuseli být celou dobu jen na jednom místě. My jsme totiž litovali toho, že jsme celou dobu strávili právě jen v Palmě, kde třeba takové pláže nejsou zrovna nejhezčí.



Share
Tweet
Pin
Share
5 Komentářů
Ahoj!

Pokud jste zvědaví, jak pokračovala naše cesta do Španělska, doufám, že se nezlobíte, že jsem Vás nechala tak dlouho čekat. V poslední době jsem toho měla poněkud hodně a na psaní článku mi nezbývalo moc času ani energie. Začala jsem totiž s novou prací. Minulý týden jsem nastoupila v kavárně. Musím říct, že není nad to, když se v pátek odpoledne vrátíte z práce a víte, že máte před sebou volný víkend...
 
V dnešním článku Vám povím, jak probíhala naše dovolená v Barceloně. Tak pojďme na to!


Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Pokud už netrpělivě očekáváte další pokračování našeho tripu, dnešním článkem Vás určitě potěším. Připravila jsem totiž opět detailní popisky dalších 4 dnů. Po francouzském Briançonu jsme se vydali směr jih Francie a to konkrétně do proslulé Marseille. Abych byla upřímná, Marseille mě tak trochu zklamala. Ale pojďme k jednotlivým dnům...

Share
Tweet
Pin
Share
1 Komentářů
Ahoj!

Hlásím, že jsem z naší téměř třítýdenní cesty zpět! Překvapivě živá a zdravá! No a jelikož jsme toho za celou dobu zažili opravdu hodně, chci se s Vámi o ty zážitky podělit. Takže to tentokrát nebudu protahovat a můžeme na to!

Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

První půlka července je pryč a první půlka roku 2017 je zase za námi. Musím říct, že rok 2017 byl pro mě opravdu přelomový. Jednak proto, že jsem odjela do Londýna. A když už jsme u toho Londýna, asi byste rádi věděli, jak můj londýnský život pokračuje....

To si takhle jednou jedeme s Přemou metrem do práce a při té cestě se bavíme o cestování. O čem všem jsme se bavili Vám tady povídat nebudu (stejně už si to ani nepamatuju :-D ). Důležité je to, co z toho vzešlo. No a abych to dál neprotahovala..... Zkrátka jsme se rozhodli, že dáme v práci výpověď a odcestujeme. Takže v pondělí, 17. července, začíná naše další velké dobrodružství, 3-týdenní cesta po Francii a Španělsku. Foťák samozřejmě beru s sebou, takže se můžete těšit na fotky i vlogy! No a pokud jste někdo už byli ať už v Marseille, Barcelloně či na Mallorce, určitě mi dolů do komentářů napište své tipy, kam stojí za to se jít podívat.

Teď už ale k dnešní kosmetické recenzi. Dnes jsem vybrala 3 výrobky, které jsem se pořídila tady v Londýně. Dva z nich seženete i u nás, v ČR. Pro jeden z nich byste ale museli vycestovat. 

Dvoufázová micelární voda | Garnier | Pro suchou a citlivou pleť

Cena: cca 150 Kč
K dostání: v drogeriích, na e-shopech

Přestože je micelární voda určená pro suchou pleť, mastné pleti podle mě neuškodí. Stačí, když si pleť micelární vodou vyčistíte, poté pleť opláchnete čistou vodou a osušíte třeba kosmetickým kapesníčkem. Kapesníček do sebe totiž mastnotu vsákne. Já jsem s touto vodou nadmíru spokojená. Dokáže totiž perfektně odlíčit make-up, neslíbatelnou rtěnku a stejně tak oční okolí bez toho, aniž by Vás štípaly oči, a navíc Vám perfektně vytáhne nečistoty z pokožky. 400 mililitrů by Vám mělo vydržet na 200 použití. I když vodu používám teprve krátce, už teď ji můžu každému doporučit.

Share
Tweet
Pin
Share
8 Komentářů
Momentálně mám hlavu plnou nejrůznějších myšlenek. Bohužel spíše těch negativních. Ale tohle asi všichni znáte. Nebo ne? Taky se Vám stává, že se toho na Vás najednou sesype tolik a máte pocit, že Vám hlava vybuchne? Tak to se děje právě mě, a tak jsem se rozhodla se z toho vypsat.


www.favim.com
Dnešní článek se tedy nebude věnovat ani kosmetické recenzi, ani receptu a ani outfitu. K tomuhle článku mě dovedl jednak můj soukromý život a jednak to, co se kolem nás všech děje. Nebudu tady ale mluvit ani o teroristických útocích či o jiném druhu násilí. 

Takže co se týče toho soukromí, zkrátka, ne všechny dny jsou zalité sluncem, a s hádkou či sebemenší neshodou se setkáváme denně. Někdy je ale potřeba si pořádně rozmyslet to, co se chystáme udělat nebo říct, protože jak víme, tak bychom toho mohli dřív nebo později litovat.
Dvakrát měř, jednou řež.

Jak bohužel zjišťuji, v poslední době si nedokážu život užívat. Asi bych to mohla přirovnat k tomu, že jsem jednoho dne spadla do tmavé díry, a nemám ani energii ani náladu na to se z té díry snažit nějak dostat. Jde o to, že místo toho, abych třeba šla ven, napsala článek či natočila video, strávím svůj volný čas tím, že sleduju seriály, maximálně si jdu něco uvařit či nakoupit. Práce, kterou tady v Londýně dělám, mě nebaví. Každý den odpočítávám hodiny, abych věděla, kdy tam už budu zase muset jít. A i když mám volno, myslím na to, že zítra budu muset do té práce zase jít. Nesnáším, když musím dělat to, co mě nebaví. Už za pár dnů v té práci ale naštěstí končím. Co bude potom? To Vám zatím neřeknu. Každopádně vím, že si potřebuju oddychnout...

Facebook. Někdy si říkám, proč tam vlastně chodím. Jak asi víte, můj blog i videa na Youtube jsou částečně věnované našim pejskům. O psi se zkrátka zajímám, takže jsem samozřejmě registrovaná v mnoha facebookových skupinách. To co ale na Facebooku někdy vídám, mi vhání slzy do očí a hlavou mi běží desítky otázek... Proč se lidi ke psům tak chovají? Jak jim tohle může někdo udělat? Copak jsou lidé tak necitelní? Proč si toho psa vlastně pořídili? Ty příběhy nejrůznějších pejsků, které denně čtu, mi trhají srdce. Majitelům psů, kteří nechali své psi trpět, v nejhorším případě jim nějak ubližovali bych přála, aby zažili to samé. Aby tam toho pána někdo přivázal za řetěz k boudě a nechal ho tam týdny bez vody a jídla, aby tam tu paní někdo donutil porodit x dětí, které by musela prodat, a které by se nakonec dostali možná do špatných rukou, aby druhého pána nechali zavřeného v kleci s rozdrcenými končetinami, které by mu nakonec museli amputovat, aby tu další paní někdo denně mlátil, a v neposlední řadě, aby toho třetího pána někdo vyhodil z auta na neznámém místě s tím, že by neuměl jazyk dané země a nevěděl jak se dostat zpět domů....

Co k tomu říct? Obdivuju lidi, kteří se právě o tyto opuštěná a týraná zvířata starají a dávají jim tak naději a šanci k tomu žít zase krásný život. A tímto bych jim chtěla také poděkovat!
Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Je opravdu neuvěřitelné, jak ten čas letí. Odpovídá tomu právě třeba to, že už za týden letím domů! Není tomu tak dávno, co jsem musela odpočítávat týdny. Teď už odpočítávám dny... Těším se na to, že zase konečně uvidím svou rodinu, kamarády a samozřejmě naše pejsky. Už teď se nemůžu dočkat :)

Minulý týden jsem na YouTube nahrála video s receptem na raw koláč. Dnes jsem pro Vás ten recept připravila také tady na blogu. 


Share
Tweet
Pin
Share
1 Komentářů
Ahoj! 

Tak konečně! Konečně jsem po X měsících nafotila (respektive Přema nafotil :-D) další outfit. Bohužel jsme toho času poslední dobou tolik neměli, a jak jsem říkala v minulém článku, společný volný den jsme neměli ani nepamatuju. 

Jelikož jsem minulý čtvrtek v práci začínala až v 17:00 a Přema měl v ten den volno, rozhodli jsme se pokračovat v objevování zajímavých londýnských míst a tentokrát jsme se metrem svezli na zastávku Waterloo. Kousek od zastávky totiž můžete najít tzv. Leake Street Tunnel, který je zajímavý právě spoustou nejrůznějších graffiti hrajících nekonečným množstvím barev. Dvě fotky z tohoto místa už jsem dávala na instagram, tak se určitě mrkněte.

Ten den jsem s nějakým focením outfitu vůbec nepočítala. A proč Vám to říkám? Přeci jen graffiti v pozadí romantického outfitu... Z počátku se mi tato kombinace nelíbila. Nakonec jsem ale usoudila, že to celé vlastně vytváří vcelku zajímavý kontrast. Co myslíte?


Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj! 

Konec května je skoro tady a nám v Londýně před pár dny začaly pěkná horka. Bohužel si těchto teplých dnů ale moc neužívám. Buď jsem v práci, a když už mám volno, tak ho nemá Přema a naopak. A právě tohle je jeden z důvodů, proč si chceme najít jinou práci, protože takhle se prostě nikam nedostaneme.Co mě ale momentálně tak nějak povzbuzuje je to, že už  za 3 a půl týdne letíme na týden domů :)

Dnes se s Vámi chci podělit o zkušenosti s další kosmetikou, kterou momentálně používám.  Tentokrát se bude jednat o korektor, řasenku a tekutou rtěnku. Tak pojďme na to!

Tekutý korektor | Catrice | Liquid Camouflage High Coverage Concealer

Cena: cca 100 Kč
K dostání: v drogeriích, na e-shopech

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem Vám tento korektor představovala v mém předvánočním mini haulu na youtube. Korektor jsem si tehdy pořizovala na e-shopu dekorativka.cz, kde mě vyšel na 99 Kč. Korektor Vám má zaručit vysoké krytí a navíc je voděodolný. Co se týče té voděodolnosti, tak to zatím osvědčené nemám (pokud Vy ano, určitě mi dejte vědět do komentářů). Musím říct, že jsem s korektorem ze začátku nebyla až tak spokojená, ale to zřejmě z toho důvodu, že jsem si ho na pleť nanášela v hodně tenkých vrstvách. Pokud chcete opravdu dobré krytí, je potřeba ho nanést víc. Tím ale nemyslím tunu. A nezapomeňte na pořádné zapracování, ideálně beauty blenderem.  No a jestli se mě ptáte, zda bych Vám korektor doporučila, tak odpovídám ANO. Korektor dokáže krásně přilnout k pleti. Já sama ho používám i bez make-upu. Zakryju jen nedokonalosti a pleť přepudruju.



Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Ahoj! 

První třetina května je za námi, ale ty další 2 nás stále čekají. Co se ale týče londýnského květnového počasí, musím říct, že to není žádná sláva. Už několik dnů je tady stále zamračeno, prší a teploty taky nic moc. A právě kvůli tomuhle depresivnímu počasí vím, že bych tady prostě delší dobu žít nemohla. Člověku se totiž nic nechce. 

The first third of May is over but there are still other two which have been waiting for us. As far as the London May weather is concerned, it is not very nice. It has been cloudy, rainy and cold. And just because of this I know that I would not like to live here for a long time. You have no mood to do anything.

Minule jsem Vám představila 5 tipů na to, jak si právě takovou depresivní náladu o něco vylepšit. Dnes bych v tomto tématu chtěla pokračovat a dát Vám pár tipů na to, jak si zpříjemnit ranní vstávání.

Last time, I introduced  to you 5 tips how to avoid a depressive mood. And today, I would like to continue in this topic and give you some tips how to make getting up more enjoyable.

Určitě znáte ten pocit, když musíte vstávat a tak strašně se Vám nechce. Pro mě samotnou je vždycky nejtěžší se z té postele vůbec vyhrabat a donutit se vstát. Na tohle Vám asi žádný tip bohužel nedám, ale zkusím Vám dát pár osvědčených rad, které Vás tak nějak nastartují do nového dne.

I am sure that you know the feeling when you have to get up and it is so difficult. For me it is always so hard to wake up. I am not going to give you a tip for this. What I would like to do is to advise you how to start a new day.

Dejte si rychlou sprchu

Co mě osobně hodně pomáhá je rychlá sprcha po probuzení. Stačí opravdu jen 30 sekund. Na co nikdy nezapomínám je i opláchnutí obličeje, hlavně očí, které jsou po ránu ještě ospalé. No a jelikož se člověk navíc v noci i trochu zpotí, ranní sprcha tak přijde vhod dvojnásobně.

Have a quick shower 

Shower is the thing that always helps me and it can take just 30 seconds. I never forget to cleanse my face as well, especially the eyes. Because you also sweat a little bit during the night, the morning shower is great also for this reason.

www.pixabay.com
Share
Tweet
Pin
Share
2 Komentářů
Ahoj!

Tak jsem tady zase s dalším článkem. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Nebude trvat dlouho a budou to 4 měsíce, co budeme v Londýně. Když už jsme u toho času, tak já postupně začínám odpočítávat dny. Za měsíc a pár dnů se totiž chystám strávit týden doma v ČR a neskutečně se těším! 

I am back with another article. It is incredible how the time flies. It will not take much time and it will be 4 months since we have arrived in London. Well, as long as we are on the topic of the time, I slowly start to number the days. In one month and a few days I am going to spend a week in the Czech Republic and I just cannot wait!

Určitě jste už mnohokrát zažili to, že jste se vzbudili, počasí stálo za nic, a celým dnem jste vlastně tak nějak stěží proplouvali. Já tohle zažívám často. Vždycky se ale snažím na tom dnu najít něco pozitivního. Proto jsem pro Vás dnes připravila 5 osvědčených tipů na to, jak ze špatného dne vykouzlit den o něco lepší. 

You definitely know the feeling when you woke up in the morning, the weather and the whole day were not very nice. I have this feeling very often. But it is very important to try to find something positive on that particular day! Today I prepared 5 proven tips how to make your day a little bit nicer.

Začněte snídaní

Já osobně si nedokážu představit den bez snídaně. Pro mě je to prostě základ dne. Když mám volno a mám dost času, tak si se snídaní ráda vyhraju a uvařím si třeba banánové lívanečky. Mimochodem, pokud by Vás zajímal recept, najdete ho TADY. Když toho času tolik nemám, tak většinou vsadím na lupínky s mlékem a banánem a nebo na ovesnou kaši. Myslím, že už jen samotná snídaně Vás dokáže nastartovat a zpříjemnit Vám každé ráno.

Start with breakfast

Personally, I cannot imagine a day without breakfast. It is just a basis of the day for me. When I have a day off and I have a lot of time I like to take my time for preparing breakfast and I cook for example banana pancakes. By the way, if you would be interested in the recipe, you could find it HERE. When I do not have much time I usually have just cornflakes with milk and banana or porridge. In my opinion, breakfast can make your morning much nicer.



Share
Tweet
Pin
Share
6 Komentářů
Ahoj!

Bohužel tak nějak zjišťuju, že jsem poslední dobou hrozně zlenivěla. Na volné dny si totiž vždycky naplánuju to, co bych chtěla za celý den stihnout, a nakonec to stejně dopadne tak, že strávím celý den v posteli, dívám se na filmy, maximálně jdu nakoupit (v ochodě si samozřejmě koupím brambůrky, které jsem si už tolikrát zakazovala), na závěr dne něco uvařím a je to. Co ale nastane pak? Pak si samozřejmě začnu vyčítat, proč jsem vlastně neudělala to, co jsem chtěla udělat? Proč jsem to zase odložila? A aby toho nebylo málo, začnu si také vyčítat to, proč jsem už konečně nezačala s nějakým sportem, se zdravější stravou, s dřívějším vstáváním... Proč ten volný čas nevyužiju prostě na něco užitečnějšího, například na natočení nového videa či napsání nového článku, když bych se ráda v blogování posunula o kus dál? Proč se nesnažím hledat jinou práci, abych se nemusela domů vracet každý den pozdě v noci? Myslím, že je nejvyšší čas s tím vším něco udělat!

Regrettably, I found out that I have become lazy recently. I always make a plan for my days off, all the things I would like to do in a day. Finally, I spend all the time in my bed watching movies, maximally I go to the shop to buy some food (of course that I buy a packet of crisps, which I banned to myself), I sometimes cook a dinner and that´s it. But then? Then I start to reproach why didn´t I do what I wanted? Why did I postpone it again? On top of that, I also start to reproach why didn´t I start to do some sport, to eat healthily, to wake up early... Why don´t I use all the free time for more useful things, for example making of a new video or writing an article? I want to get better! Why don´t I try to find a new job if I don´t want to come home late at night? I guess, it´s time to start to do something!

Dnešní článek ale bohužel nebude o tom, jak všechny tyhle problémy překonat. Dnes jsem si pro Vás připravila článek o tom, co nosím ve svém baťůžku, nikoli v kabelce. V baťůžku, který se před pár týdny stal mým nejoblíbenějším a zároveň nejpohodlnějším doplňkem, a který jsem si pořídila v Primarku (můj nejnovější haul z Primarku najdete TADY). Mezi ty nejzákladnější věci, bez kterých nikdy nevycházím z domu patří mobil, peněženka, klíče a papírové kapesníčky. Těch věcí, které s sebou ale nosím, je samozřejmě mnohem víc.

Today´s article will not tell how to ask and solve all these questions. I prepared an article which is called What´s in my backpack (not in bag). In a backpack, which became my most favourite and most comfortable accessory and which I bought in Primark (you can find my newest Primark haul HERE). I never go out without my mobile phone, my purse, my keys and paper tissues. Of course that there are many other things. 


Share
Tweet
Pin
Share
5 Komentářů
Ahoj!

Tak půlka dubna je zase za námi. Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Za pár dnů to budou 3 měsíce, co jsme přiletěli do Londýna. Jakmile máme s Přemou volno ve stejný den a je krásné počasí, vyrážíme objevovat nová místa. Zatím teda jen v Londýně. V plánu máme ale i třeba takový Brighton. Abychom měli v týdnu volno ve stejný den, musíme mít opravdu štěstí. A aby nám zrovna v ten den vyšlo počasí, tak na to musíme mít ještě větší štěstí. Musím ale říct, že se nám tu zatím daří, i když se oba poohlédáme po jiné práci. Pokud bych ale v nejbližší době měla změnit práci, určitě Vás o tom budu informovat.

Dnes jsem si pro Vás připravila tak trochu jiný typ článku, než na jaké jste u mě zvyklí. Přemýšlela jsem nad tím, jaký článek napsat a dlouho mě nic nenapadalo. Pak jsem ale přišla na to, že by nebylo špatné využít právě toho našeho miniaturního pokoje, který má mimochodem asi 12 metrů čtverečních a trochu si pohrát s nejrůznějšími tipy týkající se ať už organizace nebo výzdoby.


Share
Tweet
Pin
Share
No Komentářů
Ahoj!

Jaro máme oficiálně konečně tady! Musím ale říct, že není nad to ho prožívat u nás v ČR. I když i tady se mezi těmi nekonečnými řadami domů občas najde nějaký ten kvetoucí strom. Jestli mi tady něco chybí, tak je to právě příroda. 

V dnešním článku Vám prozradím, jak nakonec dopadlo celé tohle hledání práce. Napadlo mě také, že by nebylo špatné napsat články s nejrůznějšími typy a radami týkající se právě práce v Londýně? Co myslíte?

Přestože jsem minule skončila 24. únorem, dnes budu začínat až od 27. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem právě přes víkend (25. a 26.) neměla domluvené žádné pohovory, ale věnovala jsem se dalšímu rozesílání životopisů. 

27. února 2017 - Pohovor v podivné budově

Jak jsem psala v předchozím odstavci, tak právě v předcházejících 2 dnech jsem se věnovala rozesílání životopisů. Tentokrát jsem ale vsadila na kavárny. Na internetu jsem si našla seznam spousty londýnských kaváren, které jsem si poté vyhledávala na internetu. První pohovor v jedné z těchto kaváren mě čekal v pondělí. Měla jsem dorazit pravděpodobně do nějaké hlavního sídla řetězce kaváren s názvem The Watch House. Budova, která na první pohled vypadala spíše jako nějaké skladiště, se nacházela uprostřed jednoho z mnoha londýnských sídlišt. Při vstupu do budovy bylo hodně těžké se zorientovat. Spousta schodišť, dveří, ale ukazatelů málo. Ty správné dveře jsem ale nakonec s Přemovou pomocí našla. Jeden z mnoha neoficiálních pohovorů se mnou vedli 2 lidé. Celé to dopadlo tak, že mě nakonec poslali přímo do jedné z kaváren, kde jsem pohovor absolvovala znovu, tentokrát ale s jednou z pracovnic samotné kavárny. Po asi týdnu se mi ozvali s tím, že mě můžou momentálně nabídnout jen místo v kuchyni. 

28. února 2017 - Úspěšná trial shift a pohovor v dalším hotelu

V 10 hodin ráno mě čekala trial shift v poměrně zapadlé kavárně s názvem Pitfield Café. Kavárna, která byla spojena s malým obchůdkem s dekoracemi se mi zalíbila. Co se týče práce, tak ta nebyla extrémně těžká. Prodej drobného občerstvení, příprava kávy, umývání nádobí, uklízení stolů atd. Po trial shift mi manažerka sdělila, že by mě rádi zaměstnali, ale také to, že mají na trial shifts pozvané ještě další lidi, takže se uvidí. Ještě ten den večer jsem se dozvěděla, že mě oficiálně berou a můžu nastoupit už 3. března.

www.pitfieldlondon.com
V tento den jsem ale absolvovala také pohovor menším hotelu. Manažerka, která se mě vyptávala na všemožné otázky mi nabídla místo na pozici breakfast waitress, takže by se zase jednalo o hodně brzké vstávání. S manažerkou jsem se domluvila na trial shift, kterou jsem ale nakonec zrušila.

1. března 2017 - Kavárna v bývalých toaletách 

I když jsem měla práci jistou, ve středu jsem obcházela další nadomlouvané pohovory. Už jste někdy viděli bývalé veřejné podzemní záchody přestavěné na kavárnu? Pokud ne, tak vyražte do londýnské mini kavárny The Attendant. Kavárna, která měla pár metrů čtverečních pro mě nakonec nebyla ta pravá.

www.cntraveller.com
Hned hodinu poté jsem dorazila do kavárny, která se nacházela v krásné čtvrti Carnaby, kousek od Oxford Street, která byla plná nejrůznějších obchůdků a butiků. V kavárně jsem měla interview s moc příjemnou manažerkou, od které jsem se dozvěděla, že do kavárny chodí dokonce nejrůznější celebrity. Bohužel to tady nevyšlo.

Ve 4 hodiny odpoledne mě čekal poslední pohovor toho dne, na který jsem dorazila asi s půlhodinovým předstihem. Jednalo se a klasickou starodávnou anglickou hospodu se jménem Red Lion. Po pohovoru, který jsem absolvovala s jedním z pracovníků hospody jsem měla za úkol vyplnit na internetu pár otázek týkajících se obsluhy zákazníků. Výsledek prý poputuje k manažerce a podle toho pak usoudí, jestli mě vezmou nebo ne, případně mi dají vědět.

2. března 2017 - Poslední dva pohovory

Asi 10 minut chůze od zastávky Angel mě čekalo předposlední interview. Malá kavárnička Paper Mache Tiger spojená s obchůdkem s designovým oblečením mě zaujala hned na první pohled. Manažer mi hned po příchodu nabídl kávu a pohovor mohl začít. Bohužel jsem se ale dozvěděla, že hledají někoho jen na víkendy, takže z toho nakonec nic nebylo.

www.londonsbestcoffee.com
Na poslední kavárenský pohovor  jsem dorazila do krásné kavárny L´eto Café, která byla zároveň restaurací. S manažerkou jsem se domluvila na trial shift. Poté co mi ale oznámila, že se o práci zajímá dalších asi 40 lidí, jsem si řekla, že to asi nemá smysl. 

Kde nakonec pracuju?

Pokud si myslíte, že jsem nakonec skončila v Pitfiled Café, jste na omylu. Stalo se totiž to, že mi ještě ve čtvrtek večer, tedy 2. března zavolala manažerka z hospody Red Lion, kde jsem byla 1.3., s tím, že můžu hned nadruhý den nastoupit. Tahle práce mi zkrátka přišla lepší, hlavně kvůli tomu, že budu mít větší možnost komunikovat s lidmi a zlepšovat si tak angličtinu, ale také kvůli vyšší hodinové mzdě, ke které budu navíc dostávat dýška. Takže momentálně pracuju za barem. Jelikož mám ale práci poměrně daleko a peníze by také mohly být o něco lepší, budu hledat dál. O všech změnách Vás ale budu samozřejmě informovat!

www.redlionmayfair.co.uk



Share
Tweet
Pin
Share
3 Komentářů
Ahoj!

Tak jsem tady s dalším pokračováním článku o hledání práce v Londýně, na který určitě netrpělivě čekáte. Dnes Vám povím o dalších zkušenostech a zážitcích, které jsem při hledání práce získala, ale také o tom, jak mi tohle hledání zkomplikovala nemoc. Avšak ani v dnešním článku Vám neprozradím, kde jsem nakonec skončila. Má to ale jedno pozitivum. Už teď se můžete těšit na třetí část!

16. -  20. února 2017 - Nemoc kazí mé plány

Jak jsem psala v předchozím odstavci, tak jsem se bohužel nevyhnula ani nemoci. Ve čtvrtek ráno, tedy 16.2. jsem nebyla schopná vstát z postele, takže jsem byla ráda, když jsem si došla na záchod. Nemluvě o tom, že mě bolelo v krku, že jsem měla vysokou horečku, že mě bolela hlava, že jsem chodila x-krát denně na velkou (jestli někomu vadí, že sem píšu i tohle, tak se omlouvám, ale takový je život :-D ), že jsem ztratila hlas, že jsem měla rýmu, jsem se nevyhnula ani bolesti ucha, se kterou jsem se snad nikdy předtím nesetkala. Snad za tohle všechno mohly nervy, které jsem v předchozím dnech zažívala. Nepochybuju o tom, že se moje imunita díky tomu všemu absolutně vytratila. Nemoc mi bohužel překazila veškeré plány, takže jsem musela zrušit pohovory, které jsem měla nadomlouvané. Pokud si dobře vzpomínám, tak 18. nebo 19. února jsem se nakonec odhodlala k tomu, že zkusím jít aspoň na jednu trial shift. Jednalo se o práci v kuchyni v jedné restauraci právě v části Canary Wharf, o které jsem Vám psala minule. Musím říct, že jsem nakonec litovala toho, že jsem se tam vůbec obtěžovala chodit. Na trial shift mě tehdy zval manažer, který mi do telefonu práci stručně popsal a řekl, že by mě všechno zaučili, i když nemám s prací v kuchyni zkušenosti. Ale asi se ptáte, proč jsem toho nakonec litovala... V restauraci se mě totiž ujala zřejmě druhá manažerka, která nebyla zrovna nejpříjemnější, a od které jsem se po trial shift dozvěděla, že mě nevezmou, protože nemají čas mě zaučovat. Tenkrát jsem měla sto chutí jí říct, ať si ujasní, jestli ten čas k zaučování mají nebo nemají.

21. února 2017 - Restaurace v bývalé továrně na čokoládu

Jelikož jsem byla v úterý již relativně OK, mohla jsem pokračovat v hledání práce a vyrazila jsem na další trial shift do Menier Chocolate Factory. Jestli mě v Londýně zaujala nějaká restaurace, tak to byla právě Menier Chocolate Factory Restaurant, která se nacházela v bývalé továrně na čokoládu. V jejich prostorech se ale momentálně nachází například divadlo nebo právě zmíněná restaurace, která žije převážně z hostů, kteří pravidelně přicházejí na divadelní představení. Při trial shift jsem zjistila, že v restauraci pracují další 3 Češi. Byla jsem nadšená jak atmosférou restaurace, tak samotnou prací a doufala, že by snad tahle práce mohla vyjít. Bohužel se tak nestalo.

www.booktable.co.uk
   
22. února 2017 - Špatné tričko a pohovor v okurku

Na první středeční pohovor jsem jela do restaurace se jménem Paternoster Chop House. Protože jsem na místo dorazila s předstihem, řekla jsem si, že se ještě trochu projdu, abych na trial shift a pohovor nepřišla zbytečně brzy. Zážitek jsem měla také z toho, že mě v průběhu těch pár minut oslovil nějaký angličan se slovy, že mu přijde, že jsem zmatená, že mě chce pozvat na kafé a prý jestli mu dám svoje číslo. S díky jsem však odmítla. Nebudu Vám ale nalhávat, že mi to nezvedlo sebevědomí :-D Pak už moje kroky následovaly přímo do restaurace, kde se mnou vedla pohovor černoška. Trial shift už se bohužel nekonala, jelikož jsem si s sebou místo bílé košile přinesla bílé tričko :-D Příště si budu muset pečlivěji číst, co je v mailu napsáno. 

Gherkin, okurek, cucumber atd. Tak tohle jsou jedny z mála označení, které nese jedna z nejvyšších londýnských budov, a do které jsem měla tu možnost vstoupit. Mimochodem, do budovy se nedostanete pokud nejste zaměstnanec či pokud tam nemáte schůzku. Při vstupu se totiž musíte nejprve nahlásit na recepci, kde se musíte prokázat platným dokladem a poté už jen dostanete kartičku, abyste se dostali přes turnikety, u kterých ještě navíc stojí ochranka. Přestože pro mě pohovor nedopadl úspěšně, za ten pocit a úžasný výhled to stálo. Myslím, že není nad to sedět v 36. patře, popíjet colu a kochat se londýnským panoramatem.

www.londontopia.net

23. února 2017 - Pokračuju v hledání

V tento den mě čekali další 2 pohovory. Nejdřív jsem zavítala do hotelu, kde jsem se ucházelo o pozici breakfast waitress. Co se týče výdělku, nemohla bych si stěžovat. To už bych ale nemohla říct o ranním vstávání, jelikož bych do práce musela dojíždět na 6:00, což by znamenalo, že bych musela vstávat tak ve 4 ráno a to v mém případě tak nějak nepřichází v úvahu :-D Odpoledne mě čekal pohovor číslo 2. Tady jsem nepochopila, proč mě manažer pozval na 5 hodin, když měli zrovna v 5 v restauraci meeting s ostatními pracovníky. Po příchodu mě usadili a nechali čekat snad další půl hodiny. Právě v takových chvílích poznáte ten rozdíl mezi jednáním pracovníků hotelu a některých restaurací. V hotelu Vás totiž nechají třeba chvíli čekat, ale aspoň Vám k tomu nabídnou výbornou kávu, kterou máte samozřejmě zdarma! Ale zpět k interview. Manažera, který se po celou dobu pohovoru divně usmíval, jsem se nakonec dočkala. Na konci pohovoru jsme se dohodli na tom, že mi napíše mail s tím, že se domluvíme na trial shift, což se bohužel dodnes nestalo. 

24. února 2017 - Najdu konečně něco?

V pátek v půl 12 dopoledne jsem absolvovala poměrně zvláštní pohovor v jednom z mnoha londýnských hotelů, který se mnou vedli 2 manažeři. Znáte ten pocit, když musíte odpovídat na otázky, na které nemáte odpověď ani v češtině? Já ano. Tento pohovor pro mě opět nedopadl. Odpoledne mě však čekali další 2 další interview, tentokrát na Covent Garden. Ta první byla v restauraci, která byla zároveň kabaret. Na pohovoru, který mimochodem trval tak 2 minuty, mi manažer opět řekl, že mi zavolá a domluvíme se na trial shift. Což se opět nestalo. Na ten druhý pohovor jsem tedy nakonec došla asi s hodinovým předstihem, což naštěstí nevadilo. Tentokrát se jednalo o nádhernou romantickou restauraci, kam jsem si šla vyzkoušet, co obnáší práce s názvem commis waitress nebo-li runner. Čekala jsem, že budu mít aspoň možnost roznášet jídlo hostům, avšak realita byla jiná. Mým úkolem bylo vynášet jídlo z kuchyně a předávat ho číšníkům, ale také třeba leštit příbory či talířky. Dvacátýčtvrtý únor se tak stal dalším neúspěšným dnem.

www.closmaggiore.com
A na závěr ještě přidávám pár fotek.




Share
Tweet
Pin
Share
1 Komentářů
Novější články
Starší články

Karolína Vojtěšková

Kdo je Karolína?
Tak trochu snílek, vášnivá cestovatelka, milovnice dobré kávy, jídla, jezevčíků, rodiny, filmů a Vánoc ...

Nejčtenější článek

  • Today´s shopping
    Ahoj! Jak si užíváte jarních dnů? Co se mě týče, to slunečné počasí mě doslova nabíjí energií. Co na dubnu ale nemám ráda, je právě střída...

Instagram

Archiv blogu

  • ►  2024 (2)
    • ►  srpna 2024 (1)
    • ►  dubna 2024 (1)
  • ►  2022 (3)
    • ►  listopadu 2022 (1)
    • ►  července 2022 (1)
    • ►  května 2022 (1)
  • ►  2021 (12)
    • ►  prosince 2021 (1)
    • ►  listopadu 2021 (1)
    • ►  října 2021 (1)
    • ►  září 2021 (1)
    • ►  srpna 2021 (1)
    • ►  července 2021 (1)
    • ►  června 2021 (2)
    • ►  května 2021 (1)
    • ►  března 2021 (1)
    • ►  února 2021 (1)
    • ►  ledna 2021 (1)
  • ►  2020 (10)
    • ►  prosince 2020 (1)
    • ►  listopadu 2020 (1)
    • ►  května 2020 (1)
    • ►  dubna 2020 (3)
    • ►  března 2020 (3)
    • ►  ledna 2020 (1)
  • ►  2019 (29)
    • ►  prosince 2019 (2)
    • ►  listopadu 2019 (2)
    • ►  října 2019 (3)
    • ►  září 2019 (5)
    • ►  srpna 2019 (1)
    • ►  července 2019 (1)
    • ►  června 2019 (2)
    • ►  května 2019 (2)
    • ►  března 2019 (2)
    • ►  února 2019 (4)
    • ►  ledna 2019 (5)
  • ►  2018 (36)
    • ►  prosince 2018 (4)
    • ►  listopadu 2018 (2)
    • ►  října 2018 (1)
    • ►  září 2018 (4)
    • ►  srpna 2018 (4)
    • ►  července 2018 (5)
    • ►  června 2018 (2)
    • ►  května 2018 (4)
    • ►  dubna 2018 (5)
    • ►  března 2018 (4)
    • ►  února 2018 (1)
  • ▼  2017 (29)
    • ▼  prosince 2017 (3)
      • Bez čeho se na Štědrý den neobejdu
      • Mé oblíbené vánoční pohádky
      • Můj zimní Primark wishlist
    • ►  listopadu 2017 (3)
      • Můj wishlist vánočních dekorací
      • Rozhovor s Verčou z blogu Veronique Beauty
      • 7 věcí, bez kterých se na podzim neobejdu
    • ►  října 2017 (2)
      • Bye, bye October!
      • Přečteno #2
    • ►  září 2017 (3)
      • Můj podzimní wishlist
      • Kosmetická recenze #8
      • Výletujeme po Anglii - Guildford, Bournemouth a Ca...
    • ►  srpna 2017 (4)
      • Poslední dny naší dovolené aneb úmorná vedra na Ma...
      • Nekonečné stopování ve Španělsku aneb Barcelona už...
      • Naše cesta pokračuje aneb směr Francouzská riviéra
      • Dobrodružství začíná aneb cesta do Briançonu
    • ►  července 2017 (2)
      • Kosmetická recenze #7
      • Life, life, life
    • ►  června 2017 (1)
      • Raw koláč
    • ►  května 2017 (4)
      • Graffiti
      • Kosmetická recenze #6
      • Jak si zpříjemnit ranní vstávání? | How to make ge...
      • Jak si vylepšit den? | How to better your day?
    • ►  dubna 2017 (2)
      • Co nosím v baťůžku? | What´s in my backpack?
      • Jak jsem si zorganizovala londýnský pokoj + recenz...
    • ►  března 2017 (3)
      • První měsíc v Londýně - 3. část
      • První měsíc v Londýně - 2. část
    • ►  února 2017 (1)
    • ►  ledna 2017 (1)
  • ►  2016 (47)
    • ►  prosince 2016 (1)
    • ►  listopadu 2016 (4)
    • ►  října 2016 (2)
    • ►  září 2016 (5)
    • ►  srpna 2016 (2)
    • ►  července 2016 (2)
    • ►  června 2016 (2)
    • ►  května 2016 (4)
    • ►  dubna 2016 (6)
    • ►  března 2016 (6)
    • ►  února 2016 (7)
    • ►  ledna 2016 (6)

Created with by ThemeXpose | Distributed by Blogger Templates